Přehled inhalačních systémů k léčbě astmatu

  • Redakce uLékaře.cz
  • 14.1.2012
  • Aktualizace: 14.1.2012
  • Bez alergie

Inhalační podání léčiv představuje základ léčby některých častých onemocnění dýchacího traktu, například chronické obstrukční plicní nemoci či astmatu bronchiale. V současné době se na trhu vyskytuje velké množství inhalačních systémů, ve kterých může být problém se zorientovat. Pokusíme se vám trochu napovědět.

V současnosti se vyvíjí stále nové inhalační systémy
V současnosti se vyvíjí stále nové inhalační systémy

Nesporné výhody

Inhalační aplikace léků je preferována hned z několika důvodů:

  • Léčiva se dostávají přímo do dýchacích cest, kde rychle dosahují vysokých koncetrací, a přitom mají minimální systémové nežádoucí účinky.
  • Přípravky můžeme podávat v menším množství, než kdybychom je podávali ústy nebo do žíly.
  • Vybírat můžeme inhalační systémy dle potřeby ze tří skupin: aerosolové dávkovače, inhalátory pro práškovou formu léku a nebulizátory, produkující tzv. vlhký aerosol.

1. Aerosolové dávkovače

Tento inhalační systém používá ke své činnosti stlačený hnací plyn. Původně používaný freon byl kvůli podílu na vzniku ozónové díry nahrazen podobnou, ekologicky méně závadnou látkou. Skupinu aerosolových dávkovačů dělíme dále do 3 podskupin.

  • Aerosolové dávkovače (MDI) jsou nejnáročnější na správnou techniku a v jejich používání se nejčastěji chybuje. Hlavní výhoda spočívá v nízkých nárocích na sílu vdechu při inhalaci.
  • Dechem aktivované aerosolové dávkovače odstraňují problém s koordinací ruka – nádech, protože vypuzování plynu z inhalátoru začíná v momentě zahájení nádechu. V ČR je dostupný pouze jeden typ, tzv. Easi-Breathe.
  • Aerosolové dávkovače se zabudovanými maloobjemovými nástavci – jejich součástí je neoddělitelný inhalační nástavec. Výhoda je, že není nutná koordinace aktivace aerosolového dávkovače s nádechem. Dále snižují ulpívání látky na stěnách dutiny ústní a současně zvyšují množství látky, která se dostane plic.

2. Inhalátory pro práškovou formu léku (DPI)

Všechny DPI patří k dechem aktivovaným inhalačním systémům, z čehož vyplývá jejich snadnější použití. Opět odpadá nutnost koordinace ruka – nádech a nemocný může vdechnout odměřenou dávku i několika vdechnutími. DPI se doporučují dětem od 6 let, ale mohou být použity už od 4 let věku. Inhalační systémy dělíme podle počtu dávek na:

  • jednodávkové,
  • malé mnohadávkové s 8 dávkami léčiva,
  • vícedávkové s předem oddělenými dávkami,
  • vícedávkové rezervoárové, kde je nutno dávku oddělit bezprostředně před inhalací.

3. Nebulizátory

Nebulizátory vytvářejí tzv. vlhký aerosol. Známe ultrazvukové a pak častěji používané kompresorové (tryskové) – ty nepřetržitě produkují aerosol, což vede k velkým ztrátam léčiva únikem do okolního vzduchu. Nejmodernější tryskové nebulizátory monitorují vdech a výdech pacienta a pulzně dodávají aerosol pouze během prvních 50 procent nádechu. Tzv. mesh nebulizátory jsou určeny především pro individuální použití, jsou malé, s nehlučným provozem. Mají možnost nebulizace všech léčiv k tomu určených a u nás je využívají především nemocní s cystickou fibrózou.

 

Novinky na našem trhu

V současnosti se vyvíjí stále nové inhalační systémy. Hlavním požadavkem je snadná manipulace, která zaručí jejich bezchybné použití. A o jaké novinky jde?

Airmax – jedná se o inhalační systém pro práškové formy léku, tedy DPI, s rezervoárem na 100–200 dávek. Separátor při vdechnutí oddělí částice léčiva proudící do průduškového stromu a větší částice laktózy, které se zachytí v ústní části hltanu, takže pacient díky sladké chuti vnímá inhalaci. Ceněná je nezávislost na zemské gravitaci, proto je možno Airmax aktivovat v jakékoliv poloze.

Aerosolový dávkovač s technologií HFA-Modulite – liší se od ostatních inovacemi, které vedou k možnosti konstantního dávkování a tvorbě částic s optimální velikostí. Tu lze měnit s ohledem na aplikované léčivo i na požadované místo působení v průduškách, resp. až v plicních sklípcích.

Aerosolový dávkovač produkující jemnou mlžinu (SMI) – využívá energie napjaté pružiny místo hnacího plynu. Rezervoár má kapacitu 100 až 120 dávek. Hodí se pro všechny pacienty vyžadující inhalační léčbu.

Vybírejte dobře

O přednostech inhalačního podání léčiv dnes nikdo nepochybuje. Složitější otázka je však konkrétní výběr, aby výrobek pacientovi nejlépe „sedl“. Vždy je důležitý opakovaný nácvik inhalace s lékařem, pravidelné prohlídky a případný včasný přechod na vhodnější typ inhalačního systému.

(blš)

Zdroj: www.remedia.cz

Autor článku:

MUDr. Barbora Cvičková

Specializace: neurologie

autorka je neuroložka

Líbí se vám článek?
+4 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: