Rezistence na antivirotika a zvládání pandemie chřipky
Jak probíhal výzkum...
Tým pod vedením doktora Marka Lipsitche vycházel z předpokladu, že za určitých podmínek (prozatím prokázaných jen na pokusech in vitro a na zvířatech) je virus schopen udržet si infekčnost i poté, co se stane rezistentním k inhibitorům neuraminidáz. V pandemických plánech a modelech šíření viru je přitom taková varianta opomíjena, ačkoliv je poměrně pravděpodobná. Výzkumníci proto vyvinuli deterministický kompartmentový model šíření citlivých a rezistentních kmenů během pandemie. Jejich výsledky nejsou zdaleka tak znepokojivé, jak by se čekalo. Naopak spíše probouzejí naději.
Antivirotika jsou jen zdržovací taktikou
Nejprve tedy alarmující informace. Pokud by nasazení antivirotik vedlo ke vzniku přenosuschopného a přitom rezistentního kmene i jen v jednom z padesáti tisíc případů užití v léčbě či jednom z 500 tisíc užití v profylaxi, ke konci pandemie by se prevalence nakažení rezistentním virem vyšplhala na desítky procent. Masové užívání antivirotik v případě pandemie tedy intenzivně napomáhá vzniku rezistentních kmenů, přičemž větší selekční tlak na tento vznik uplatňuje profylaktické nasazení. Ovšem druhá zpráva je již pozitivní. I přes indukci rezistencí zabraňují účinná moderní antivirotika do velké míry přenosu. Záleží to značným dílem na masivnosti jejich nasazení. Pokud už k přenosu viru přece jen dojde, antivirotika jej zpomalí, a tím pádem i významně snižují celkový počet nakažených (snižují tzv. attack rate).
Antivirotika jsou jen zdržovací taktikou...
Koncepce pandemických plánů počítá s antivirotiky jako první linií obrany proti chřipkovému viru. Jejich podávání je jen zdržovací taktikou do doby, než se vyvine vakcína, která zajistí imunitu a zabrání tak dalšímu šíření s absolutní účinností. Matematický model harvardských vědců ukazuje, že moderní antivirotika jsou schopna plnit svou funkci na výbornou.
Zdroj: PLoS Med 2007;4(1):e15.
(jin)