Roztroušená skleróza 2.díl
Jaká je příčina této nemoci?
Přes všechny pokroky v medicíně není ani dnes zcela jasné, proč se Roztroušená skleróza u některých pacientů objeví, a u jiných nikoliv. Podle různých výpočtů řada autorů soudí, že se může jednat o dlouhodobou inkubaci (tj. doby od nákazy ke vzniku nemoci) pomalého viru, kterým se člověk infikuje kolem 15. roku věku, nikoliv však v dětství.
Důležitý je tělesný a duševní klid
Inkubace může trvat 5–33 let. Velmi zajímavé jsou i informace o onemocnění přistěhovalců z Indonésie (kde je výskyt RS prakticky nulový) za 7–9 let po přistěhování do Holandska a Francie (země, kde je nemoc velmi častá). Je tedy možné posuzovat roztroušenou sklerózu nejen jako nemoc získanou, ale také jako nemoc přenosnou ze člověka na člověka nebo od zvířete k člověku.
Zbývá ovšem zodpovědět otázku, proč a čím je způsobena vnímavost k onemocnění. Zdá se, že ke vzniku nemoci je třeba určitých dědičných předpokladů. Nejvyšší rodinný výskyt je u jednovaječných dvojčat, také sourozenci jsou vzájemně více ohroženi nežli rodiče a děti.
Jaká je léčba?
Každé zhoršení nemoci vyžaduje zejména tělesný a duševní klid. Podává se léčba podpůrná ( vitaminy skupiny B a vitamin E), protizánětlivá a protialergická (kortikosteroidy, cytostatika). Hojně se hovoří též o magnetoterapii jako způsobu léčby roztroušené sklerózy. Z dietních opatření je možné doporučit dlouhodobé užívání rostlinných olejů. Důležitou složkou léčby je rehabilitace a psychoterapie.
Jaká je prevence?
Podle zkušeností je možné do určité míry předcházet dalším nárazům choroby. Pacient musí podmínečně vyležet každé prochlazení, rýmu, kašel atd. Při delším průběhu nfekcí je třeba užívat antibiotika. Nemocný musí mít naprosto klidné životní prostředí a dokonalou životosprávu.
