Sedm mýtů o klíšťatech

Existuje mnoho mylných představ o tom, jak se klíšťata chovají, jak nás napadají a jaká nebezpečí nám od nich hrozí. Zde uvádíme přehled nejčastějších mýtů, které se udržují nejtvrdošíjněji.

Sezona klíšťat se u nás rozšiřuje i do pozdního podzimu

1. Klíšťata padají ze stromů – klíště na nás nemůže spadnout ze stromu, ale přesně naopak. Klíšťata sedí na stéblech trávy nebo číhají dole v podrostu a registrují každého horkokrevného živočicha – člověka nebo zvíře – který se k nim blíží.
2. Klíšťata jsou nebezpečná hlavně pro myslivce nebo lesní dělníky – tato teorie platila možná dříve, avšak dnes tráví svůj volný čas v přírodě mnoho lidí. Podle některých údajů se devadesát procent lidí nakažených klíšťovou encefalitidou věnovalo zahrádkaření, kempování nebo pěší turistice. A to ani nemluvíme o tom, že v posledních letech podnikají klíšťata invazi také do městských parků a zahrad.
3. Klíšťovou encefalitidou se můžeme nakazit pouze na počátku léta – přestože na začátku léta dochází k největšímu počtu nákaz, klíšťata mohou být aktivní již při teplotách přesahujících sedm stupňů Celsia. Protože v posledních letech jsou zimy obvykle mírnější a průměrné teploty během roku stoupají, také sezona klíšťat se rozšiřuje směrem do brzkého jara i do pozdního podzimu.
4. Nákaza klíšťovou encefalitidou hrozí jen v rizikových oblastech – klíšťata jsou v posledních letech stále hojnější, a to bohužel platí i pro klíšťata infikovaná klíšťovou encefalitidou a jinými chorobami. S postupným oteplováním souvisí také fakt, že se klíšťata rozšiřují do stále větších nadmořských výšek.
5. Před klíšťaty se dostatečně ochráním, pokud se správně obléknu – vysoké boty a dlouhé kalhoty mohou sice klíšťata odradit, stoprocentně se však na oblečení spolehnout nedá. Dokonce ani tehdy, pokud ho doplníte dávkou repelentu – účinek odpuzovacích přípravků totiž po nějaké době vyprchá a je potřeba je pravidelně obnovovat.
6. Riziko nákazy je minimální, pokud klíště odstraním včas – tento předpoklad je zčásti platný pouze u Lymeské borreliózy. Tato infekce se z klíštěte přenáší až po delší době sání, zatímco klíšťovou encefalitidou se můžeme nakazit prakticky okamžitě po přisátí klíštěte. Do značné míry může přenos infekce minimalizovat také správná technika odstranění klíštěte.
7. Klíště se nejlépe odstraní, pokud ho přidusíme olejem nebo mastným krémem – žádné takové přípravky by se při odstraňování klíšťat naopak neměly používat. Pokud klíště přidusíme, zvyšujeme nebezpečí, že z trávicího traktu „vyvrhne“ choroboplodné zárodky. Klíště nejlépe odstraníme pinzetou kývavými pohyby a zasažené místo poté pečlivě dezinfikujeme.

(vek)

Zdroj:
www.zecken.de