Síla pozitivního myšlení: mýtus, nebo pravda?

Ten příběh vzal za srdce: cyklista Lance Armstrong v roce 1996 onemocněl rakovinou. V době diagnózy se již rozšířila z varlat do plic, břicha i mozku. Přestože mu lékaři nedávali ani poloviční naději na přežití, Armstrong se vyléčil a úspěšně pokračoval v kariéře. Podle svých slov vděčí cyklista za život právě síle pozitivního myšlení.

Tělo a duše jsou spojité nádoby, nezanedbávejte ani jednu z nich
Tělo a duše jsou spojité nádoby, nezanedbávejte ani jednu z nich

Lákavé téma

O významu pozitivního myšlení, o jeho existenci či neexistenci se přou i odborníci z řad lékařů. Představa, že můžeme silou vůle a svým psychickým naladěním získat převahu nad těžkým onemocněním, je velmi lákavá. Existují ale relevantní důkazy? Nějaké studie na téma souvislosti mezi lidskou psychikou a zdravím již proběhly. Například zhruba před čtyřmi lety odborníci z Ben-Gurionovy univerzity v Izraeli zjistili následující:

  • Ženy čelící těžkým životním okolnostem, jako je úmrtí v rodině nebo rozvod, mají větší riziko rakoviny prsu než jejich šťastné vrstevnice.
  • Studie také ukázala, že pacientky s rakovinou prsu častěji uváděly, že v době před diagnózou trpěly úzkostí a depresivními stavy.

Právo na špatnou náladu

Prozatím však nemůže dát nikdo jasnou odpověď na to, zda nás pozitivní myšlení může udržet zdravé, nebo dokonce vyléčit z nějakého onemocnění. V opozici proti výše zmíněné studii totiž existují další, které sílu lidské psychiky nepotvrzují.

  • Výzkum provedený u pacientů s rakovinou hlavy a krku ukázal, že emoční naladění pacientů nijak neovlivnilo délku jejich přežití.
  • Někteří odborníci dokonce upozorňují, že přeceňování významu pozitivního myšlení může mít i škodlivé následky – pocit, že svou depresivní náladou mohu negativně ovlivnit výsledky léčby, může být totiž velmi stresující.
  • Existuje i názor, že vynucená dobrá a pozitivní nálada, kterou se snažíme udržet silou, je prý pro organismus stejně škodlivá jako život v dlouhotrvající depresi.

(vek)

Zdroj: www.livescience.com

Autor článku:

MUDr. Mgr. Helena Janíčková Ph.D.

Specializace: neurologie

Lékařka je vědeckým pracovníkem v oblasti neurověd. Působila ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR, nyní je v rámci post-doktorandského studia v Kanadě.

Líbí se vám článek?
+3 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: