Škodlivé látky ve vakcínách: je třeba se bát?

Bezpečnost očkovacích látek byla ověřena v mnoha studiích. Neustálému dozoru podléhají i během používání v praxi. Drtivá většina z více než jedné miliardy vakcín vyrobených každý rok na celém světě je aplikována kojencům, dětem i dospělým. Proto je důležité, aby výrobci prokázali, že jimi vyrobené očkovací látky jsou nejen účinné, ale hlavně bezpečné.

Schvalovacích procesů před uvedením vakcín na trh se účastní vysoce kvalifikovaní vědci a lékaři. Ti pečlivě vyhodnocují všechny informace, včetně tolik diskutovaného tématu škodlivých látek ve vakcínách.

Strašák č. 1 – hliník

Soli hliníku bývají součástí některých vakcín jako tzv. adjuvans. Tyto látky jsou do vakcín přidávány pro zvýšení imunitní odpovědi očkovaných osob. Z hlinitých solí se ve vakcínách nejčastěji používají:

• hydroxid hlinitý,
• fosforečnan hlinitý.

Vakcínami s obsahem hlinitých solí se očkuje přes šedesát let. Za tu dobu se vyskytlo jen minimum případů, kdy byly soli hliníku z tohoto zdroje spojeny s místními reakcemi po očkování, například se zánětem v místě vpichu. Málokdo z kritiků očkování si navíc uvědomí a přizná, že hliník se dostává do těla hlavně s jídlem a pitnou vodou.

Strašák č. 2 – antibiotika

K výrobě očkovacích látek se někdy užívají také antibiotika. Důvodem je snaha zabránit znečištění vakcín bakteriemi během výroby. V důsledku toho mohou v některých vakcínách zůstat malá množství antibiotik.

Je pravda, že některá antibiotika mohou způsobit závažné reakce u dětí, které jsou na ně alergické. Kromě kopřivky se mohou objevit například otoky v hrdle nebo nízký krevní tlak. Někteří rodiče se proto obávají, že antibiotika obsažená ve vakcínách dítěti ublíží.

Ve skutečnosti se antibiotika, která u dětí vyvolávají uvedené nežádoucí reakce (např. peniciliny nebo cefalosporiny), při výrobě očkovacích látek nepoužívají. Nejsou obsažena ve vakcínách a není důvod mít z nich strach.

Strašák č. 3 – formaldehyd

Formaldehyd se již dlouho používá při výrobě virových a bakteriálních vakcín. Slouží k inaktivaci virů (třeba viru dětské obrny) tak, aby nezpůsobily onemocnění. Bakteriální toxiny (jedy) zase upravuje tak, aby nebyly nebezpečné (například v případě vakcíny proti záškrtu).

A teď pozor! Formaldehyd určitě není látka lidskému tělu nepřátelská a cizí. Tělo dokonce určité množství formaldehydu přirozeně vytváří. Ve srovnání s touto přirozenou produkcí je množství formaldehydu přítomného ve vakcínách tak malé, že prakticky nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko.

(hah)

Zdroje:
www.vaccines.gov/basics/safety/vaccine_ingredients/
www.vakciny.net/principy_ockovani/pr_13.htm