Účinek nosního spreje s kortikoidy na výsledky provokačního testu u pacientů s perzistující alergickou rýmou

Reakce na provokační dávku adenosinmonofosfátu podanou na nosní sliznici je považována za citlivý ukazatel závažnosti alergické rýmy. Tato látka se ve sliznicích váže na receptor žírných buněk a způsobuje uvolnění jejich granulí do okolního prostředí. Dochází tak k vyplavení histaminu a dalších zánětlivých působků. Tímto mechanismem je vyprovokována alergická reakce.

Průběh výzkumu...

Britští autoři sledovali, jak ovlivní měsíční každodenní užívání 200 ug mometazonfuroátu v nosním spreji reakci na jednorázovou intranazální aplikaci 160 ug adenosinmonofosfátu. Dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie se zúčastnilo 20 pacientů s perzistující alergickou rýmou.

Výskyt alergické rýmy v populaci je velmi vysoký

Po provokaci nosní sliznice adenosinmonofosfátem byla sledována nejvyšší průtoková rychlost vzduchu nadechovaného nosem, a také celkové nosní příznaky – rýma, ucpaný nos, svědění a kýchání. Rychlost a příznaky byly hodnoceny okamžitě po provokaci v několikaminutových intervalech až do 60. minuty po podání. Tytéž parametry byly také hodnoceny denně u pacientů doma po dobu 4 týdnů. Léčba mometazonfuroátem zajistila zmírnění alergické reakce (hodnoceno nejvyšší nosní nádechovou rychlostí) po provokaci adenosinem, placebo nikoliv. Léčení pacienti měli lepší i hodnoty měřené před provokací, a také příznaky zapisované doma byly mírnější v porovnání s pacienty užívajícími placebo.

Výsledky výzkumu...

Mometazonfuroát tak prokázal účinnost i při tlumení provokačního testu, nejen u přirozeně probíhající alergické rýmy. Popisovaný provokační test je další citlivou zkouškou pro zkoumání účinnosti léků, včetně kortikoidů, na alergickou rýmu.

Zdroj: Barnes ML, a spol. 2006;61.

(van)