Užívání flutikazonu brání u astmatu angiogenní aktivitě

Léčba flutikazonem zřejmě vede u astmatiků k menší strukturální přestavbě bronchiální stěny. Alespoň to předjímá zpráva australských vědců publikovaná v dubnovém čísle odborného časopisu Thorax.
RTG vyšetření plic

Tým vědců z Tasmánské lékařské fakulty zkoumal u 35 pacientů s lehkým astmatem procesy spojené s cévním endoteliálním růstovým faktorem (VEGF - z angl. vascular endotelial growth factor). Subjekty byly randomizovány do skupiny léčené dvakrát denně inhalačním dávkovačem se 750 g flutikazonu a do skupiny, jíž bylo podáváno jen placebo.

Po třech měsících byly odebrány od pacientů v obou skupinách bioptické vzorky ze stěny bronchů. Jejich analýza odhalila v pokusné skupině významný pokles barevného signálu z VEGF, cév a novotvořených cévních výhonků. Nicméně krevní hladiny VEGF byly u pacientů po léčbě nezměněny a barvení na VEGF receptory a angiopoetin-1 přineslo stejný výsledek jako před léčbou.

Vědcům se tedy podařilo prokázat, že inhalační léčba astmatu s použitím kortikosteroidních přípravků vede k poklesu růstu cév. Důležitým klinickým dopadem výsledků studie je také zjištění, že případná léčba, který by byla cílená přímo na down-regulaci angiogenních faktorů, by mohla velmi účinně snížit závažnost astmatu.

Thorax 2007;62:314-319.