V rybách číhá pro alergiky nebezpečí

  • Redakce uLékaře.cz
  • 4.2.2008
  • Aktualizace: 26.9.2008
  • Bez alergie
p>Alergie na ryby hrála také významnou roli v historii celého oboru alergologie, protože právě na ní pánové Prausnitz a Küstner ukázali, že alergická reakce je vyvolána faktorem kolujícím v krvi pacienta, který reaguje s daným alergenem. Podstatu onoho faktoru objevili vědci až za mnoho let po té, v roce 1967 byl popsán imunoglobulin E jako spouštěč a přenašeč alergické reakce. Hlavním alergenem z ryb je bílkovina jejich bílých svalových vláken – parvalbumin. Je to první alergen, u kterého bylo popsáno jeho přesné složení. Je vysoce odolný při jakémkoli zpracování i proti natrávení. Vyskytuje se ve svalech sladkovodních i mořských ryb i dalších nižších obratlovců a v malém množství i v rychlých svalových vláknech vyšších obratlovců.
Rybí maso často vyvolává alergickou reakci
Rybí maso často vyvolává alergickou reakci

Rybí maso je pro člověka důležitým zdrojem kvalitních bílkovin, nenasycených mastných kyselin a vitaminů rozpustných v tucích. Bohužel je ale také častým vyvolavatelem alergických reakcí – od mírných kožních projevů přes zvracení, průjem až po těžké celkové reakce. Může k nim dojít i po pouhém potřísnění kůže nebo nadýchání par při přípravě rybích pokrmů. I když je termín ryby velmi povšechný a zahrnuje řadu odlišných druhů, maso všech ryb obsahuje většinou vždy dostatečné množství parvalbuminu, aby vyvolalo u alergických jedinců reakci. Až na určité výjimky tedy nezáleží na tom, zda se jedná o rybu mořskou nebo sladkovodní a jaký je to přesně druh. Pokud má někdo alergii například na kapří maso, neměl by riskovat ani ochutnání tresky nebo lososa. Je totiž velká pravděpodobnost, že po nich bude mít alergickou reakci také.

Dalším poměrně nedávno popsaným alergenem, který souvisí s konzumací ryb, je jejich parazit Anisakis simplex. Je jím napadeno až 80% mořských ryb žijících v hejnech (tresky, makrely, sledi). Alergenem je opět svalová bílkovina – tropomyozin, která se také vyskytuje u řady dalších živočišných druhů, jako jsou měkkýši, korýši, ale i švábi a roztoči. Je-li pacient alergický na tuto bílkovinu, může mít reakci po konzumaci korýše, měkkýše i ryby napadené zmíněným parazitem, a také na šváby a roztoče. Lidé se silnou alergií na roztoče by se tedy měli vyhýbat pochoutkám z mořských plodů i oblíbenému japonskému suši.

Dalším rizikem hrozícím po požití rybího masa i nealergikovi je tzv. scromboid syndrom. Je to vlastně otrava nadměrným množstvím histaminu. Histamin je látka, která v těle rozbíhá alergickou reakci. V potravinách vzniká z bílkovin působením bakterií. Nebezpečné jsou proto zrající potraviny jako sýry, kvasné nápoje, některá vína, a také ryby. Ani tepelná úprava histamin nezničí. Reakce ale je – na rozdíl od alergie – závislá na množství požité potraviny. Čím více jí sníme, tím je reakce silnější. U alergie toto neplatí, stačí i jen několik molekul alergenu k vyvolání celkové reakce. Je to proto, že při alergické reakci je histamin uvolňován z buněk v těle pacienta řetězovou reakcí, kdežto po jeho požití je reakce způsobena pouze  požitým množstvím a z buněk těla se další histamin sám neuvolňuje. I tak může být reakce poměrně závažná, naštěstí ale otrava histaminem nebývá příliš častá.

Na první pohled zdravý pokrm – ryby – může tedy pro řadu lidí skrývat nebezpečí. Některými alergology je proto dokonce doporučováno podávat rybí pokrmy až dětem od tří let.

Zdroj: Poulen LK, a spol. Allergy 2001;56. Fuchs M. Alergie číhá v jídle a pití. Nakladatelství ADÉLA 2005.

(van)

Líbí se vám článek?
+3 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: