Virem proti viru aneb Co obsahuje očkování proti pásovému oparu

  • Redakce uLékaře.cz
  • 10.8.2015
  • Aktualizace: 10.8.2015
  • uLékaře.cz

Na trhu je od roku 2006, v České republice od roku 2014, v laboratořích ji znají již desítky let. Přečtěte si, jak došlo k objevu vakcíny proti pásovému oparu, z čeho se skládá a jak vlastně v těle funguje.

Vakcína proti pásovému oparu se skládá z živých, pouze oslabených infekčních činitelů.
Vakcína proti pásovému oparu se skládá z živých, pouze oslabených infekčních činitelů.

Očkování obecně je vyráběno celou řadou způsobů. Někdy injekce obsahuje pouze protilátky proti původci onemocnění, jindy úlomky jeho těl nebo celé usmrcené bakterie či viry. Může se skládat dokonce i z živých, pouze oslabených infekčních činitelů. A právě to je případ vakcíny proti pásovému oparu.

Jméno z Japonska

Nejen v každé ampulce látky proti pásovému oparu, ale i v očkování proti planým neštovicím se nachází tentýž kmen viru – vakcinační kmen Oki. Své jméno získal od tříletého japonského chlapce, z jehož puchýřků při planých neštovicích byl odebrán. Od té chvíle ale virus prošel celou řadou „pasáží“. To je vědecký termín pro přenesení viru do buněčné kultury v laboratoři a poté, co se pomnoží, jeho odebrání a infikování další buněčné kultury. Při tomto mnohočetném procházení buňkami, často za specifických tepelných nebo chemických podmínek, se virus oslabuje a ztrácí své agresivní vlastnosti.

 

Chirurgická přesnost

  • Virus prodělá 30 i více pasáží na lidských i zvířecích buňkách.
  • Potom je z poslední buněčné kultury odebrán a důkladně očištěn od všech zbytků buněk.
  • Po přidání pomocných látek vznikne vakcína proti pásovému oparu připravená k podání, v jejíž každé dávce (0,65 ml) je více než 19 400 aktivních virových částic.
  • Pro zajímavost, očkování proti planým neštovicím obsahuje tentýž virus, ale v mnohem nižší koncentraci.

Nekompromisní krvinky

I když při procházení buňkami virus ztrácí svou schopnost množit se v těle a šířit se krví, struktura jeho částic zůstává stejná. A to včetně molekul na jejich povrchu, které jsou pro náš imunitní systém to nejdůležitější. Bílé krvinky si povrch tělíčka viru „ohmatají“, a když zjistí, že je neznámý a nebezpečný, začnou se proti němu bránit. A to jak produkcí protilátek, tak i útokem buněk samotných. Protilátky i imunitní buňky vycvičené na obranu proti tomuto viru pak v těle zůstávají mnoho let. Časem imunita proti viru ubývá, a může tak dojít ke vzniku pásového oparu, který ale bude mnohem méně závažný, než kdyby člověk očkován nebyl.

Zdroje: www.vakciny.net

www.drugs.com

ZOSTAVAX® FULL PRESCRIBING INFORMATION (www.fda.gov)

Autor článku:

Lucie Kovářová

Odborný garant článku:

MUDr. Jiří Náhlovský

Líbí se vám článek?
+2 Děkujeme za váš hlas.
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: