Virus klíšťové encefalitidy odhalil svůj přístupový kód

U našich rakouských sousedů bojují s klíšťovou encefalitidou velmi úspěšně pomocí očkování. Tento způsob však není jediný. Důležité bitvy se odehrávají také v rakouských vědeckých laboratořích, pro něž klíšťová encefalitida představuje horké téma.

Jak virus proniká do buňky?

Nedávno tým rakouských vědců pod vedením doktora Fritze objevil aminokyselinový řetězec, který virus klíšťové encefalitidy používá jako kód umožňující mu vstup do hostitelských buněk. Tato sekvence aminokyselin je dokonce společná pro všechny viry patřící do rodiny flavivirů, zahrnující i virus žluté zimnice nebo virus horečky dengue. Tedy velmi nebezpečné, avšak naštěstí pro nás dosti exotické kolegy naší známé klíšťové encefalitidy.

Viry z rodiny flavivirů patří mezi takzvané obalené viry, což znamená, že na svém povrchu nesou obal tvořený buněčnou membránou hostitelské buňky. Svůj obal si virus odnáší z napadené buňky jako jakési maskování, které mu pomáhá obelhat imunitní systém hostitelského organismu. Stejně tak je obal z buněčné membrány pro virus užitečný při pronikání do vybrané hostitelské buňky. Tam vniká virus tak, že svůj obal nechá fúzovat s malými endosomatickými váčky, které buňka procesem endocytózy přijímá do svého nitra.

Vědci v Rakousku bojují s klíšťovou encefalitidou v laboratořích
Vědci v Rakousku bojují s klíšťovou encefalitidou v laboratořích

Aminokyselina, bez které virus neprojde

Fúze virového obalu s endosomatickými váčky je spouštěna kyselým prostředím těchto váčků. Nízké pH totiž přiměje takzvaný fúzní protein, zabudovaný ve virovém obalu, aby vhodně změnil svůj tvar a přichytil se na membránu endosomu. Fúzní protein, který na podnět kyselého pH zachytí cizí mebránu, a je tak zodpovědný za celou fúzi a vniknutí viru do buňky, musí obsahovat něco jako pH senzor. A právě po tomto senzoru pátrali rakouští vědci.

Při svém výzkumu se zaměřili na skupinu pěti aminokyselin zvaných histidin, které díky své speciální struktuře nejlépe reagují na změnu pH změnou tvaru celého proteinu. Vědci postupně nahrazovali jednotlivé histidiny jinými aminokyselinami a sledovali, zda tato výměna ovlivní schopnost viru dostat se dovnitř hostitelské buňky. Ukázalo se, že pouze jediný z pěti histidinů je klíčový a zodpovědný za průnik viru do buňky. Výměna ostatních studovaných aminokyselin neměla podstatný vliv na funkci viru.

Detailní znalost viru může přinést nové léky

Průnik viru do buňky představuje důležitý krok v rozvoji infekce, bez kterého není virus schopný poškodit buňku a vyvolat onemocnění. Čím více budeme vědět o svých miniaturních nepřátelích a jejich zbraních, tím lépe se proti nim budeme moci bránit. Je možné, že čerstvý objev rakouských vědců povede k vývoji nových antivirových léků, kterými bude jednou možné léčit klíšťovou encefalitidu. Zatím však proti ní platí pouze očkování.

(vek)

Zdroj: Fritz, R. et al.: J. Cell Biol. 183: 353–61, 2008.

Líbí se vám článek?
-1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
 
 
Alzheimerova choroba
Články: Alzheimerova choroba
Nemoc poprvé popsal na...
Chronický průjem: 10 tipů pro život bez omezení
Články: Chronický průjem: 10 tipů pro život bez omezení
Plánujete si všechny své...
Obřízka ve starém Egyptě
Články: Obřízka ve starém Egyptě
Obecně se přijímá názor, že...
Pěšky nebo na kole - Tipy na výlety
Aneuryzma aorty – tichý zabiják v lidském těle
Články: Aneuryzma aorty – tichý zabiják v lidském těle
Slovo aneuryzma jste mohli...
Lymeská borelióza (3.díl)
Články: Lymeská borelióza (3.díl)
Diagnóza lymeské boreliózy...
7 800 Tipů kam na výlet z celé ČR
Turistikou ke zdraví s Turistika.cz
Naposledy čtené: