Vylučovací urografie

Co to je vylučovací urografie?

Vylučovací urografie je rentgenové vyšetření ledvin, močovodů a močového měchýře. Vylučovací se nazývá proto, že s pomocí tzv. kontrastní látky je možno na výsledných rentgenových snímcích posoudit vylučování moči z ledvin cestou močové trubici do močového měchýře. Zviditelnění tohoto jevu má velký význam při diagnostice některých onemocnění vývodných močových cest. Rentgenové metody pracují s tzv. rentgenovým zářením, které má schopnost pronikat hmotou. Rentgenové záření je záření ionizující, při dlouhodobému působení poškozuje tkáně. Při vyšetření však k významné zátěži pacienta nedochází.

Jak RTG přístroj může zaznamenat průběh vylučování moči z ledvin?

RTG záření je elektromagnetické vlnění o velmi krátké vlnové délce. Toto záření se vytváří ve speciální lampě (tzv. rentgence), která je součástí rentgenového přístroje. Záření proniká živou hmotou. Při průchodu pacientem se zeslabuje úměrně tloušťce a hustotě prozařované hmoty. Při vylučovací urografii je prošlé RTG záření zachyceno na film v kazetě umístěné za pacientem. Aby vůbec lékař mohl na výsledném snímku vylučování moči posoudit, musí před vyšetřením pacientovi podat tzv. kontrastní látku do žíly. kontrastní látka se z krve krevním oběhem dostane do ledvin, kde se začne vylučovat do moči. Snímky provedené v určitých časových intervalech od podání kontrastní látky následně lékaři umožní vylučování moči močovými cestami posoudit.

Kdy Vám lékař doporučí toto vyšetření?

Lékař toto vyšetření obvykle předepisuje při podezření na překážku v průběhu močové pánvičky, obou močovodů a močového měchýře. Překážkou může být močový kámen, nádor, zvětšení okolních struktur apod. Vyšetření se používá i při podezření na poruchu horního svěrače močového měchýře. Horní močový svěrač má za úkol propouštět moč směrem do močového měchýře. Jeho poškození například po opakovaných zánětech moč. měchýře, nervosvalových onemocnění, vrozené vadě může vést ke zpětnému toku moče a následně k opakovaným infekcím ledvin.

Co mám před vyšetřením udělat?

Vyšetření se provádí s kontrastní látkou, která se podává do žíly. Proto je nutné přijít nalačno. To znamená, že nesmíte jíst minimálně 3 hodiny, nejlépe však 6 hodin před vyšetřením. Můžete pít vodu a užívat nezbytné léky. Pokud jste na cokoliv alergičtí, upozorněte lékaře před vyšetřením. Vyšetření se neprovádí u těhotných.

Jak vypadá vlastní vyšetření?

Při vlastním vyšetření dostanete nejdříve do žíly injekci s kontrastní látkou. To je jediná část vyšetření, při které můžete cítit bolest z vpichu injekční jehly do žíly. Každý již jistě absolvoval odběr krve, tak si dokážete představit, že v podstatě o bolest v pravém slova smyslu ani nejde. Vlastní snímkování se provádí v rentgenové místnosti ve stoje. Laborant Vás vyzve „nedýchat“ a osnímkuje Vás. To celé se bude ještě u určitých časových intervalech opakovat.

Co bude po vyšetření?

Po rtg vyšetření nemusíte dodržovat speciální režim. Po vyšetření zůstanete ještě zhruba dvacet minut v čekárně pod dohledem v případě, že by se u Vás projevila alergická reakce na kontrastní látku. Pokud jste dostali Dithiaden, pamatujte, že nemůžete obsluhovat několik hodin motorové vozidlo.

Kdy bude výsledek?

Pořízené snímky hodnotí lékař specialista. Výsledek a další postup Vašeho vyšetření a případné léčby Vám oznámí lékař, který vyšetření předepisoval, tedy při další kontrole.

Alternativní a doplňková vyšetření

Pokud z nějakého důvodu nelze použít vylučovací urografii, je možno vyšetřit pacienta pomocí CT, NMR, ultrazvuku a na pracovišti nukleární medicíny.