Výživa kojence

  • Redakce uLékaře.cz
  • 28.5.2007
  • Aktualizace: 22.10.2008
  • Medicína

Výživa kojence

Výživa dítěte je jedním z faktorů, které podmiňují jeho zdravý růst a vývoj. Kojencem nazýváme dítě od 28. dne do jednoho roku života.

Pro intenzivní růst a rychlý duševní a tělesný vývoj je potřeba energie a živin kojence vysoká a jeho výživa se v mnohých aspektech liší od výživy dětí starších jednoho roku. Výživu kojence lze rozdělit na přirozenou (výhradně kojení), smíšenou (dokrmování přípravkem umělé výživy ) a umělou.

Co je důležité ve výživě kojence?
Co je důležité ve výživě kojence?

První etapa

První etapou jídelníčku je období výhradně mléčné výživy. Trvá 4 až 6 prvních měsíců života. V jeho průběhu je dítě buď kojeno, nebo živeno některým z přípravků umělé výživy, které patří do skupiny počátečních mlék. Potřeba mléka zdravého kojence odpovídá přibližně 1/6 jeho tělesné hmotnosti, což činí 150–180 ml/ kg jeho váhy. Přirozenou výživou kojence v prvním půlroce věku se rozumí kojení.

 

Mateřské mléko je pro svou jedinečnost ve výživě kojence naprosto nenahraditelné. Složení ženského mléka se mění v průběhu laktačního období i samotného kojení tak, aby co nejlépe naplnilo výživové požadavky dítěte. Kojení snižuje výskyt a ovlivňuje průběh průjmových onemocnění, nemocí dýchacího ústrojí, zánětů středního ucha, infekcí močových aj. Výživa dítěte kojením snižuje riziko alergií, obezity, diabetu a jiných chronických nemocí. Těsný kontakt s matkou při sání z prsu upevňuje vzájemné vazby. Kojení však poskytuje řadu výhod i matce.

Kojení chrání do jisté míry (na kterou však nelze spoléhat) před dalším otěhotněním, kojící ženy také dříve dosáhnou své tělesné váhy, kterou měly před těhotenstvím. Tyto ženy mají také nižší riziko onemocnění rakovinou vaječníků a prsů a zlomenin krčku stehenní kosti. Stále významnějšími se pro rodinu stávají i ekonomické aspekty kojení.

Druhá etapa

V průběhu následujícího přechodného období může být dítě kojeno nebo živeno pokračovacím mlékem. K mléku dostává ještě kašovité pokrmy, které jsou zvlášť k tomuto účelu připraveny. Jedná se o ovocný, ovocno-mléčný a masozeleninový příkrm a obilné kaše. Při zavádění ovoce do výživy dítěte je vhodné začít nedráždivými a neexotickými druhy ovoce (jablko, ale i banán) a aspoň ze začátku druhy ovoce nekombinovat. Po případné alergické reakci na určitý druh ovoce snáze zjistíme, o jaký druh ovoce šlo.

Třetí etapa

Třetím obdobím je období přechodu na výživu dospělých. I v této etapě je základem mléko a mléčné výrobky. Dítě je kojeno nebo živeno pokračovacím mlékem. Množství mléka by nemělo klesnout pod 500 ml na den. Jídelníček se rozšiřuje o další pokrmy. Ranní mléčnou dávku doplňuje piškot, rohlík a nejlépe celozrnný chléb. Na dopolední svačinu lze zařadit čerstvé ovoce nebo zeleninu. Přidat je možné chléb nebo rohlík s máslem, sýrem, džemem nebo medem (nakrájený na malé kousky). Základem oběda je stále masozeleninová polévka. Polední dávka je rozšiřována stále o další druhy masa (drůbeží, rybí) ve formě rozmixované s přílohou (rýže, brambory, těstoviny) a čerstvým ovocem a zeleninou. Večeři tvoří kaše (krupičná, bramborová, rýžová, vločková), nákypy nebo pudink.

Do konce jednoho roku se dítěti jídlo nesolí. Obsah sodíku by neměl v jeho výživě překročit v průběhu 1. půlroku 100 mg ve 100 g a v průběhu 2. půlroku 200 mg ve 100 g.

Líbí se vám článek?
+5 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: