Výživa ženy před otěhotněním (1. díl)
Výživa v období před otěhotněním je důležitou součástí přípravy ženy na těhotenství. Nedostatečný příjem živin se dává do souvislostí se závažnými vrozenými vadami. Dalším cílem správné stravy před otěhotněním je dosažení a udržení optimální tělesné hmotnosti v průběhu těhotenství. Bylo zjištěno, že tělesná hmotnost ženy před otěhotněním koreluje s porodní hmotností novorozence.
Metabolismus
Metabolismus ženy před otěhotněním by měl být správnou výživou stabilizován. Bylo zjištěno, že ženy s vyšším bazálním metabolismem mají tendenci rodit novorozence s vyšší porodní hmotností. Vzhledem k tomu, že nízká porodní hmotnost je příčinou až 60 % úmrtí v novorozeneckém věku, jedná se o celkem nezanedbatelný faktor.
Dostatek minerálů a vitaminů v organismu také ovlivňuje činnost žláz s vnitřní sekrecí a tak i snadnost otěhotnění. Útlum sekrece žláz s vnitřní sekrecí bývá rovněž spojován s nižší porodní váhou dítěte.
K nejdůležitějším složkám v potravě vedle dostatku základních živin patří v období před otěhotněním kyselina listová, esenciální mastné kyseliny, železo, vápník a hořčík.
Kyselina listová
Odhaduje se, že dostatečným příjmem kyseliny listové v potravě v období před otěhotněním lze předejít až 50-70 % defektů nervové trubice. Doporučené denní dávky kyseliny listové jsou závislé na riziku.U žen s normálním rizikem je tato dávka 0,4 mg /den, u žen s výskytem defektu nervové trubice v předchozím těhotenství je tato dávka 4-5 mg/den.
Pro zajištění účinku kyseliny listové je třeba ji užívat minimálně jeden měsíc před početím. Kyselina listová je obsažena zejména v játrech, ledvinkách, tresce, špenátu a petrželi. Bývá také obsažena v multivitaminových přípravcích. Mezi nejvíce rizikové patří mladší ženy a kuřačky.
