Závislost dítěte – tabu starostlivého rodiče?

Mluvit ve společnosti o tom, že má člověk dítě v léčebně pro závislost na drogách, asi není příjemné žádnému rodiči. Přinášíme rady, jak tuto životní etapu zvládnout.

Při léčbě závislosti je nutné pohlížet na budoucnost optimisticky
Při léčbě závislosti je nutné pohlížet na budoucnost optimisticky

Lidé jsou tvorové společenští a je přirozené, že se zajímají o osudy druhých. Tím spíše, pokud jsou to osudy neobvyklé. Připravte se na to, že můžete být ve společnosti konfrontováni s přímou otázkou, pokud se vaše dítě s podobným problémem léčí. Snad ještě častěji bude zřejmé, že "to" ve vzduchu visí, lidé informaci sdílejí, ale nikdo nenachází odvahu citlivé téma načít.

Uvězněn v tajemství

Běžnou touhou bývá aféru skrýt před zraky veřejnosti v duchu hesla „Co se doma ušije, to se doma i sní“. Už z řeckých bájí ale víme, že král Midas má oslí uši a na udržení tajemství není vhodné spoléhat. Celé spiknutí nutné k utajení je náročné a vytváří nezdravé ovzduší, nutnost lhát a manipulovat informacemi.

Jak dovnitř, tak ven

Situaci přijměte vnitřně. Je přirozené a pochopitelné, že ve vás léčba potomka vyvolává řadu silných hnutí. Přiznejte je sami sobě a prožijte je. Najděte si někoho, komu se můžete svěřit: přítele, příbuzného, terapeuta, kněze. Vězte, že úleva přijde. Když situaci přijmete, budete rozhovory absolvovat snáze a nebudete muset třeba propukat v pláč.

 

Vina

To otevírá otázku viny. Co jsem jako rodič udělal špatně? Selhal jsem? Na tyto otázky se odpověď nehledá snadno a rozhodně nelze postupovat podle jedné šablony. Obecně je vina na obou stranách. Ve věcech závislosti hraje zřejmě dost silnou roli také genetika – a jaké geny dítěti předá, to si člověk přece jen nevybírá.

Světlo na konci tunelu

Snažte se dívat do budoucnosti s nadějí, udržujte v sobě jiskru. Dobrá, dítě je závislé. Ale léčí se! Mnoho lidí beznadějně závislých se neléčí a léčit nebude, přestože mnozí za to zaplatí zdrcující cenu. Léčit se, to znamená přiznat selhání, znamená to chuť růst a učit se. Už jen fakt, že někdo zkouší být lepším a zralejším člověkem, je úctyhodný! A nikoli běžný!

Mimo to, závislost na látce nemusí nic moc znamenat. Kolik lidí kouří, kolik jich denně pije alkohol (i jeden drink denně, mimochodem doporučovaný WHO jako prevence nemocí cév, je alkoholismus)? Kolik lidí bere denně prášky na spaní, na bolest, na uklidnění? Mnoho závislých není bráno jako žádné „trosky“ ani se troskami nikdy nestanou. I špinavý feťák na nitrožilních drogách se, když abstinuje, může klidně stát respektovaným členem společnosti.

Látková závislost patří k lidem všech národů odnepaměti. Jde jen o to, kolik se za závislost platí, jaká je její cena. A lidé nemocní jsou pak ti, kteří si své drogy váží víc než… Života? Rodiny? Práce? Zdraví? Koníčků? Peněz? Času? Sportu?

(shmt)

Zdroje:
The New Your Times - My Addicted Son: www.nytimes.com
Not Alone - Children Experiencing Addiction in the Family: www.enotalone.com

Líbí se vám článek?
+3 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: