Žloutenku nemusí mít jen člověk
Jak to, že ne? Nikdy jste přece neslyšeli o tom, že by pes trpěl třeba hepatitidou typu C. Jenže mít žloutenku zákonitě neznamená mít virovou hepatitidu A, B, C, D nebo E. Žloutenka totiž není nemoc, ale jak by řekl odborník, pouze symptom neboli příznak nemoci, při které je zvýšená hladina bilirubinu v krvi.
A taková nepříjemnost se nemusí stát jen nám lidem, ale "zežloutnout" může třeba i váš domácí mazlíček.
Zvířata a lidé jsou na tom podobně
Žloutenka může u člověka vzniknout z mnoha důvodů. Například v důsledku nadměrného rozpadu červených krvinek, ucpáním žlučových cest, metabolického onemocnění nebo onemocnění samotných jater. U zvířat mohou být příčiny velmi podobné a vedou k obtížím, které se od těch lidských téměř neliší.
Psi mají své vlastní hepatitidy
Zvířata nemají stejné virové hepatitidy jako lidé (výjimkou je virus hepatitidy E, který může být přítomen i u prasat, skotu či vysoké zvěře), ale mají své vlastní vyvolavatele jaterního zánětu. Příkladem je Rubarthova choroba, vyvolaná adenovirem. Jedná se o infekční hepatitidu psů, která není infekční pro lidi či kočky. Pes se jí může nakazit vdechnutím nebo požitím virových částic z moči či nosního sekretu jiného infikovaného psa, případně lišky či vlka. Nemoc může mít různě těžký průběh. Žloutenka značí závažné postižení jater. Naštěstí je toto onemocnění díky očkování vzácné.
Pozor na leptospiry
Další nemocí je tzv. Weilova choroba, kterou způsobují bakterie leptospiry. Jejich rezervoárem jsou hlavně hlodavci. Nakazit se mohou psi, kočky, domácí, ale i divoká zvířata a pozor, také člověk. Stačí se napít nebo koupat ve vodě kontaminované močí infikovaných zvířat. Psi a kočky se nejčastěji nakazí pozřením nemocného hlodavce. Onemocnění nemá příliš dobrý konec, proto se psi očkují.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud chceme, abychom byli my i naši mazlíčci zdraví, měli bychom dodržovat stejná pravidla, která platí i pro lidi. Tedy dodržovat hygienické zásady, správnou životosprávu a očkování.
(jas)
