Chronická nezodpovědnost
Dobrý den,
už nevím, co mám dělat, tak se obracím na vás. Začalo to zhruba v 8. třídě, to mi bylo asi 14 let, když jsem prostě začalo chodit za školu. Ale nebylo to typické záškoláctví. Já jsem prostě nebyla schopná se vykopat z postele. Kdybych vstala, tak bych do té školy šla, protože ač je to možná divné, tak mě škola opravdu baví, ale já v tu chvíli nebyla schopná normálně uvažovat a jediné, co pro mě bylo důležité bylo moje pohodlí v posteli. Pak jsem na sebe byla hrozně naštvaná, když jsem byla při smyslech, což bylo tak kolem 11. hodiny, ale do školy jsem stejně nešla, protože jsem si říkala, že to už stejně nemá cenu. Základku jsem dodělala, ale pak přišla střední. Kvůli tomuhle jsem jich už vystřídala šest a dál než do druhého ročníku jsem se nedostala a to už je mi 21. Ničí mi to život, chtěla bych být více zodpovědnější, ale v momentě, kdy mám jít do školy nebo do práce apod., tak jako bych přestala uvažovat. Je možné to nějak vyléčit? Třeba nějakou terapií, nebo tak něco, protože takhle se nedá žít. A já jsem se vždycky učila dobře, mám přirozenou inteligenci a chtěla bych pracovat ve výzkumu, ale takhle se tam nikdy nedostanu. Prosím pomozte mi. Díky
Dobrý den Sihajo! Je vidět, že na celou situaci máte správný pohled, bylo by opravdu škoda pr...
