Cumlání palce u dětí

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem ohledně chlapečka 2 roky a 9m. Klidné, hravé dítě, milované celou rodinou (sourozenci 23,20,13 let). Čteme si s ním, věnujeme se atd. Kojený 18 měs., nikdy neměl dudlík. Má hodně rád svůj polštářek a pokaždé když ho uvidí, chytne ho pod paží, začne dudlat paleček a prstíky druhé ruky dlabou dírku dovnitř polštářku. Když jsem mu ho zašila, říkal, že potřebuje svůj rozbitý polštářek a do druhého dne si tam vydlabal dírku novou. Naučili jsme ho, že když si čteme, hrajeme atd. tak polštářek na něj čeká v postýlce. Někdy si pro něj zaběhne během dne a odpočine si. Když se polštářek pere, vysvětlíme mu to a vydrží bez něj i celý den a noc. Paleček si pak dudlá jen při spaní. K tomu mám dvě otázky. Je možné, že něčím strádá a kompenzuji si to takto? Sama jsem cumlala palec při spaní do předškolního věku a na trauma si nepamatuji. Další otázka - kdyby mu "náhodou" odnesl polštářek vítr při sušení, nezpůsobíme mu tím nějaké větší trauma? Můžeme mu ho takto odebrat, abychom vyrušili alespoň to denní cumlání? Můžeme udělat ještě něco dalšího? Děkuji Vám. Šárka

Odpověď odborníka:

Dobrý den paní Šárko! Ano, je možné, že si tím kompenzuje dřívější dudlání prsu. Jsme savci, tak je nás cumlání čehokoli příjemného nebo dobrého uklidňuje. Myslím, že byste mohli zkusit něco jiného, než polštářek "násilně" odebrat, byť pod kamufláží odnesení větrem... Vaše dítě Vás vnímá a chápe víc, než si myslíte. Zkuste se s ním jednoduše domluvit. Možná Vám to připadá divné, ale zkuste to třemi jednoduchými kroky. 1/ Řekněte mu, jak se cítíte, když ho vidíte cucat palec nebo vrtat polštářek. Klidně a jednoduše mu popište svoje pocity. např. Jsem z toho nervózní, když si cucáš paleček, mám strach, že Tě něco trápí a já nevím, jak bych Ti mohla pomoci. 2/ Říkejte mu, co potřebujete / co si přejete. např. Přála bych si, abys usínal bez cumlání. Chtěla bych, aby Ti polštářek vydržel a nerozbil se a mohl jsi na něm odpočívat, když budeš unavený. 3/ Požádejte ho o spolupráci. např. Chtěla bych, abychom to teď spolu zmákli, víš. Přijdeme na to spolu, jo? Vaše spolupráce s dítětem je klíčem k úspěchu. Důvěřujte jemu, že Vám rozumí a hlavně sobě, že to společně zvládnete! pro inspiraci se podívejte na stránky: www.nevychova.cz S pozdravem Petr Kadleček

MUDr. Petr Kadleček
MUDr. Petr Kadleček

Specializace: Pediatrie
Pracoviště: Ordinace U Pandy

 
Líbí se vám odpověď?
+1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: