Dmo

Mám švagra (manžel mojí sestry), který v 8 letech prodělal dětskou obrnu. Léčbu měl částečně úspěšnou, musel poté prodělat 2 operace achilovky (měl zkrácení), chodí sice bez berlí, ale nyní ve stáří (je mu 67 let) je vidět, že se zhoršuje jeho chůze, má křivou páteř, má problémy s vylučováním, a to jak moči, tak i stolice (vyšetření střev má, pravidelně chodí na kontroly prostaty - vše v normě), vidím na něm, že křečovitě drží příbor, klepou se mu ruce při jídle, má neustálé křeče do nohou, hlavně při dlouhé cestě autem. Nyní jsme se sestrou byli na dovolené v Chorvatsku autem a švagr měl problém cestu vydržet kvůli křečím v nohách. Nutím sestru, aby se podrobil nějakému podrobnějšímu neurol. vyšetření, navíc švagr neúměrně hubne ( za posledních 8 let zhubl 17 kg), přitom docela dost jí. Navíc se jim narodilo postižené vnouče - vady v nohách.Nemůže to být následek DMO švagra? A nesvádí švagr své problémy na prodělání DMO, když to může být třeba i příznak např. Parkinsovy choroby - myslím ten třes rukou při jídle a problémy s vylučováním, křeče v nohou apod.?

Odpověď odborníka:

V první řadě bych chtěla uvést na pravou míru Vámi používané názvy nemocí a zkratky. Dětská obrna a DMO jsou úplně odlišné onemocnění. Dětská obrna je infekční onemocnění dětského věku postihující periferní nervy končetin nikoli mozek, tudíž mentálně je dítě a poté dospělý v pořádku. Začala se očkovat v padesátých letech. Dnes se již u nás nevyskytuje, ale Váš švagr jí pravděpodobně onemocněl ještě před zavedením očkování. Zatímco DMO= dětská mozková obrna je postižení mozku dítěte při porodu a krátce po něm, jehož následek může být ochrnutí, ale i mentální postižení.
Jestli se u Vašeho švagr jedná o následky dětské obrny nebo o Parkinsonovu nemoc podle popisu neodliším. U lidí po dětské obrně se ve vyšším věku rozvíjí tzv. postpoliomyelitický syndrom ( poobrnový syndrom) mající různé projevy. Dalo by se to popsat jako rychlejší opotřebení organismu zejména svalů projevující se zhoršením obrny (zhoršení chůze), poruchou svěračů, slabost může mít za následek i třes při činnosti i křeče ve svalech mohou být projevem zhoršení obrny.
Co se týče Parkinsonovy nemoci, která začíná třesem a zpomalením chůze. Typický je pro ni klidový třes, při pohybu se třes alespoň ze začátku zmírní. Tento třes nevypadá jako klasické klepání rukou. Parkinsonský třes vypadá, jako když počítáte peníze (palec se tře o konečky protilehlých prstů). Porucha svěračů nepatří do Parkinsonovy choroby, bývá až ke konci, když už člověk není schopen chodit. Křeče v nohou mohou být u Parkinsonovy choroby.
Doporučuji Vám přemluvit švagra k návštěvě neurologa. Ať už se jedná o postpoliomyelitický syndrom nebo méně pravděpodobně o parkinsonovu chorobu, lze léky ovlivnit alespoň některé z potíží, např. poruchu močení, křeče v nohou, a zlepšit kvalitu života. Nevím, jak řeší poruchu močení a stolice, jestli má pleny nebo katetr a nevím jak se nyní pohybuje. Návštěva lékaře je vhodná i z důvodu možnosti předepsání pomůcek pro zlepšení pohybu (berle, chodítko, WC židle, sprchová židle atd., předepisuje neurolog nebo rehabilitační lékař) a hygienických pomůcek (pleny, předepisuje urolog) na pojišťovnu. Nedoporučuji si vše platit, prodraží se to. Příslušný lékař podle vyšetření určí na co má nárok. Využijte této možnosti. Přeji pěkný večer.

MUDr. Lenka Terzipetková
MUDr. Lenka Terzipetková

Specializace: Neurologie
Pracoviště: Fakultní nemocnice Motol, Praha

 
Líbí se vám odpověď?
+2 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: