Dotaz pro psychiatra

Dobrý den paní doktorko,obracím se na Vás, protože si už nevím rady. Je mi 30 let a mám matku 63 let. Jsem přesvědčená, že potřebuje odbornou pomoc. Mám pocit, že se vždycky chovala podobně, ale nyní se to vystupňovalo. Samozřejmě má období, kdy je vše v pořádku, ale jindy dělá scény, nejde s ní vést inteligentní rozhovor, někdy plácá úplné nesmysly, že se za ni musím stydět. Na Štědrý Den, mě zburcovala ve 4hod. ráno, at pro ni přijedu, že ji muj bratr zbil a vyhodil z domu. Odjela jsem od kojeného dítěte a našla ji venku oblečenou nachystanou, bez jediného škrábance. Ráno udělala scénu, že jsme ji s manželem ráno nevzali za námi do postele a cítí se tam nechtěná, stála nachystaná, ubrečená u dveří a bez pozdravu odešla. Samozřejmě u toho předvádí, jak se dusí a dáví a podobně. Dojela domu, bratrovi neřekla vubec nic a normalne s nim oslavila Vanoce. Potom šla do manželové práce a jeho nadřízené vykládala, že ji nechceme dávat vnučku a at jí dá tel.číslo na manžela a podobně. Vypisuje mi výhružné a sprosté dopisy, že neklesne na moji uroveń a pod. Nebot ji nechci pujčovat dceru, dokud nepujde k psychitrovi. Mě s bratrem fyzicky týrala, vím, že to měla jako samoživitelka těžké a celý život měla těžký, ale už se mi ji nechce omlouvat a hlavně nechat, aby se mi mstila přes dceru, mám strach ji jí pujčit. Chci vyšetření a medikaci psychiatra, ale i když řekla, že pro vnučku udělá cokoli, k lékaři jít nechce. Má pocit, že blázen jsem já, že jsme všichni proti ní a všude vykládá, jak se k ní strašně chováme. Vůbec si nepřipuští, že má poruchy paměti, začíná mluvit nelogicky, její dopisy jsou schizofrenické, bez logické návaznosti, věčně brečí, vyhrožuje sebevraždou, vždy někam odejde a pak se zase vrátí, to už dělá delší dobu. Nejhorší je, že to samozřejmě není pořád, má jen takové ataky a mám pocit, že i když někam půjde, sehraje divadlo, že ona je zcela normální, ale my ju týráme. Ví přesně co má říkat, pracovala jsem na gerontopsychiatrii a vyprávěla jí jak to vypadá, když jsou senioři týraní. dokonce už jednou zavolala na bratra policii,. Bratr má dva metry, vůbec nevíme, jak se před jejímy výmysly bránit. Mně vyhrožovala neustále, že pujde povykládat mé nadřízené, jak se k ní chovám a že to určitě dělám i klientům apod. Příjde mi už nebezpečná. Ví, kde je slabé místo, že nikdo nemůžeme přijít o zaměstnání a tak útočí tam. Prosím poradíte mi něco???Je to máma, ale už jí máme všichni plné zuby. Vím, že dobré to už nikdy nebude, ale snad by se to dalo nějakou medikací, alespon upravit, ale jak ji někam dostat?? Omlouvám se, že Vás obtěžuji tak dlouhým dopisem, ale to je jen třešnička na dortu, takových příhod mám nepočítaně. Moc Vám děkuji za jakoukoliv radu. S pozdravem a přáním hezkého dne Romana

Odpověď odborníka:

Dobrý den.Myslím,že situace je vemi obtížná pro Vás všechny zúčastněné.Pohybujete se jakoby v odlišných světech,zdá se,že Vaše vzájemné vztahy se dostaly do úrovně,kdy si navzájem naháníte strach.Asi bude hodně těžké pro Vás představit si,že i Vaše maminka je trpící bytost,osamocená ve svých pocitech,hledající blízkost-i když zjevně nefunkčními způsoby. Myslím,že největší zkušenosti se světy psychoticky nemocných mají lékaři v pražském PCP-tzv.Psychiatrickém centru Praha.Vypracovávají různé resocialisační projekty,dokážou se "naladit"na potřeby pacientů i jejich blízkých.Zkuste se s nimi zkontaktovat.

MUDr. Barbora Heřmanská
MUDr. Barbora Heřmanská

Specializace: Praktické lékařství
Pracoviště: Praktická lékařka pro dospělé

 
Líbí se vám odpověď?
+1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: