Fibrilace síní

Mám diagnostikovánu fibrilaci síní, a chtěl bych poprosit o nějaké informace jak se zachovat v případě, že mám podezření na záchvat. Pro zastvení fibrilace jsme dostal lék co se jmenuje Flecainide antirytmikum, reguluje průtok sodíku v srdci), a ten mám použít pouze pokud na mě přijde aritmie. Pro informaci ... za poslední rok mi srdce začlo fibrilovat 4x. Po požití prášku fibrilace přestala do hodiny. A teď tedy konečně ty dotazy: 1) Občas se mi pouze zrychlí tep na cca 100 a velmi pomalu klesá, musím třeba hodinu odpočívat abych ho snížil na nějakých 80. Je toto zrychlení tepu důvodem proto si vzít prášek? 2) může toto zrychlení tepu způsobit koagulaci krve, nebo se toto děje pouze při fibrilaci? 3) Pokud fibriluji například hodinu nebo dvě (hodinu cesta pro prášek + hodina do účinku) je třeba se obávat koagulace krve a jejích následků? Jak silný antikoagulant je kys. acetylsalicylová? 4) rozpustí se sraženina při standartní funkci srdce, nebo se tato sraženina kumuluje? 4) Doteď jsme měl aritmii(fibrilaci) vždy poté, co se mi zrychlil tep na nějakých 110, (například jednou jsem se strašně lekl a jak se mi rozbušilo srdce, tak jsem začal fibrilovat) . Dotaz zní, zda je možné začít fibrilovat aniž by se mi změnila tepová frekvence?? (např. mám stále 70-75 ale začnu fibrilovat) Žiji v představě, že pokud si změřím tep pravidelných 75, tak nefibriluji. Je to tak? 5) když na mě přišla fibrilace, tak jsem v následujících několika dnech měl vždy pocit, že jsem na hraně začít fibrilovat znovu (velmi snadno mi vylítne nahoru tepová frekvence, cítím se tak trošku nervózní) Je to normální a nebo je pouze psychické?

Odpověď odborníka:

Zdravím Vás... hodně složitá otázka... srdce si potvora často dělá co chce...ale samotná fibrilace není nějak nebezpečná, spíš nepříjemná... riziko vzniku sraženiny krve samozřejmě nastává při delším trvání FS, dejme tomu více než týden, pak samořejmě na častosti záchvatů, jinak netuším proč nemáte nasazený betablokátor, který by právě mohl snižit tu tepovou frekvenci na těch 60 až 70 a měl by působit i preventivně na vznik záchvatů... zkusil bych třeba Betaloc zok 25 mg. nebo Nebivolol 5 mg., další možností je nasadit malinkou dávku antidepresiva, třeba Remood 1/2 na noc, pokud máte stresy, určitě by vám to pomohlo, někdy opravdu bohatě stačí lehce se zlidnit, což je přesně efekt tohoto léku a psychika je mocná a jako zázrakem vás zbaví potíží i záchvatů... takže bych to určitě zkusil a nebál se toho,závislost na to nevzniká... jinak silné léky na ředění krve se nasazují podle kardiologických tabulek a řídí se právě častostí a délkou záchvatů, vaše potíže jsou samozřejmě naprosto typické a nic nenormálního na tom není, srdce které má náchylnost k fibrilování síní, to bude dělat bohužel při každé možné příležitosti, stresu, únavě, je to prostě dispozice, často vrozená a často spojená s krizí středního věku a je potřeba si najít nějaké řešení, klidně léky nebo meditace a jógu, to je fuk, hlavně když vám to zabere, a určitě vám něco pomůže, jen je potřeba si to vyzkoušet... pokud hmatáte naprosto pravidelný tep, je to samozřejmě v pořádku, u fibrilace síní je pak puls nepravidelný a většinou i o dost rychlejší, ale někdy také nemusí, ale to bývá málokdy... pokud se tvoří krevní sraženiny, měly by být vidět na jícnovém echu, tedy sondou do jícnu, která ultrazvukem vyšetří zcela bezprostředně a jednoznačně jejich přítomnost, sraženiny sedí jako přilepené na vnitřní stěně síní, tedy nekmitají v síni... ale narůstají a mohou se uvolnit a vyletět do krvního oběhu a způsobit vážnou mozkovou mrtvici nebo ucpat jiné tepny v těle, takže jejich nález je jednoznačnou indikací pro nasazení antikoagulační léčby, léčba Aspirinem je doporučována právě u mírných poruch kde ještě tromby nevznikly, ale není zcela spolehlivá, když už je riziko tvorby sraženin vyšší...malé sraženiny se antikoagulační léčbou rozpustí, některé velké tromby se nerozpustí úplně ale ztvrdnou natolik že se již nehnou a zůstávají přichycené na svém místě a nemohou nikam vyletět, antikoagulace ovšem brání tomu aby tyto tromby se opětovně zvětšovaly a neuvolňovaly své nově vzniklé části do oběhu, právě ty pár dní nově vzniklé sraženiny ještě nejsou tak pevné a ztvrdlé a uvolňují se a jsou tím rizikem, ale toto řeší právě antikoagulační léčba, která tomu spolehlvě zabraňuje... a je třeba ji nasadit pokud je k tomu již důvod a vysoké riziko, dobře nastavená léčba zcela zabrání tvorbě sraženin a za 20 let jsem se nesetkal s případem embolizace pokud byla léčba dobře dodržována a kontrolována... tak snad je to všechno :-) díky, pěkný den.

MUDr. David Folprecht
MUDr. David Folprecht

Specializace: Praktické lékařství
Pracoviště: Praktický lékař pro dospělé, Šternberk a Štěpánov u Olomouce

 
Líbí se vám odpověď?
+3 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: