Hrubé chování otce
Dobrý den, mám problém s chováním svého otce. Odjakživa byl prudké povahy, hned kvůli všemu nadával, ale celkem se to dalo snést. Ale zhruba poslední rok je to až neúnosné. Bude mu 60 let, dva roky je po operaci trojitého bypassu, má cukrovku a vysoký tlak a špatně slyší. Moc lituju mamku, která to s ním opravdu nemá jednoduché. On kvůli všemu hned řve, pořád na mamce hledá chyby, všechno kritizuje, mamka mu nemůže nic říct, ani se ho na něco zeptat, protože hned začne řvát. Pokud má někdo jiný názor než on, tak je oheň na střeše. Stěžuje si, že je unavený, že ho stále ještě bolí jizva po bypassu (ale víkend co víkend se nalije a jede dva dny v kuse), že ho to v práci štve, ale tam neřekne nic, vztek si vylévá právě na mamce. Pořád jí vyčítá, že po 7 měsících od operace ukončil neschopenku a šel do práce, aby měli z čeho zaplatit nájem, pořád to omílá dokola a nejspíš chce, aby mu za to líbala ruce. Ale tohle by mamka na jeho místě udělala taky, a určitě by to nikomu nevyčítala. Je mi jí hrozně líto, protože sama toho má dost - stará se o postiženého syna autistu, už jen péče o něj dokáže velice unavit a zdeptat, natož když pak ještě táta na ni pořád řve a nadává jí. Ona pak jen brečí, protože je jí to líto, jak se k ní chová, a už je psychicky na dně. Když jsem ji a bratra chtěla vzít k nám nebo někam na výlet, aby aspoň na chvilku přišli na jiné myšlenky, tak to nešlo, protože co prý doma táta sám dělal, přece si nebude sám ohřívat jídlo nebo si dělat svačinu. Táta to prostě zakáže a mamka, aby měla klid, tak ho poslechne. Jednoduše mu dělá služku a otloukacího panáka. Prosím, poraďte mi, co s tím. Už kolikrát jsem si říkala (a mamka taky), že by bylo nejlepší, kdyby šli od sebe. Ale táta se nechal slyšet, že by musela z bytu odejít mamka, protože on má v místě bydliště práci.
Dobrý den, Xenie, jste velmi starostlivá dcera a zřejmě jste nezdědila povahu vašeho otce. Ur...
