Hyperfunkce štítné žlázy - důsledky
Dobrý večer,
mám velký problém s extrémní hyperfunkcí štítné žlázy. Beru Thyrozol 100. Šla jsem pouze k doktorovi, jelikož jsem měla návaly horka a slabosti v říjnu minulého roku. Po důkladnější konzultaci se zjistilo, že mám hyperfunkci v kritické fázi, kdy mi silně ovlivňuje život a hrozilo i nebezpečí selhání srdce. Mám pár otázek, které bych na Vás ráda směřovala.
Brala jsem Egilok, nejsilnější možnou dávku, přesto můj tep nikdy neklesne pod 100( brala jsem ho od října až po začátek ledna. Pak jsem ho z osobních důvodů - finančních a psychických,viz níže, vysadila). Nejčastěji se drží na 115-125, méně často, avšak i to se stává, mi vylétne na 140 i přes léky. 3x jsem v prosinci měla "záchvat", kdy jsem se nemohla pořádně nadechnout - hyperventilace a srdce mi bušilo,až to bolelo. NA pohotovosti na EKG nezjistili nic závažného, akorát mi dávkování léku bohužel nemohli zvýšit. Pokaždé jsem musela podepsat revers (důvody viz níže). Je nějaká další cesta, jak tento tlak snížit? Dělá mi to velké nepříjemnosti v životě, už přes rok tyto potíže sleduji, navíc bývám extrémně často nemocná.
2. Spánek - mívám velké problémy s usnutím, je to, jako kdybych běžela maraton. A však když už konečně usnu, mívám nesmírné problém s procitnutím. Jsem schopná se udržovat ve spánku i více, jak 12 hodin ( občas pouze pár hodin) a nepřijdu plně k vědomí, neproberu se. Žádné zvuky mě neproberou, ani lidský dotyk, ani velmi silné a nečekané zvuky. Probudí mne třeba, ale nikdy se nedokáži probrat, i přes to, že po tom toužím. A když už opravdu vstanu "z donucení", velmi dlouho mi trvá zapojení se do běžných aktivit a přechod do "aktivního" režimu. I v případě něčeho, na co se velmi těším, nedokáži ovládat spánek. Celý den se pak také od toho odvíjí. Lze s tím něco dělat?
3. od toho se mi začínají rýsovat psychické potíže. Začínám být velice nervózní, neproduktivní, výbušná a uzavřená. Začínám ztrácet kontrolu nad svými myšlenkami a cítím se velmi nešťastně, ačkoli to nedávám společnosti znát. Ovlivňuje to velice moji spolehlivost a v případě předem plánovaného vyšetření se dosti dlouho stává, že se nedokáži probrat, vzbudit a zmeškám termín. Už začínám být bezradná, v dnešní době navíc pracuji v zahraničí a do České republiky se vracím za 2 týdny. Všichni lékaři mi důrazně doporučili hospitalizaci před 3mi měsíci, ale opravdu jsem nemohla - jsem živitelka rodiny a byl na mě vyvíjen touto formou tlak, jelikož by se nikdo nemohl postarat o přísun peněz rodině. Ano, pravdu nemohl, zvážila jsem veškerá pro a proti a je to skutečně tak. Vím, že zdraví je důležité, ale zajištění rodiny je mi přednější. Ráda bych se zeptala na radu a také bych ráda poznamenala, že gynekoložka mi sdělila, že ty problémy úzce souvisí s mým dospíváním a mohu být nemocná již řadu let.(Jsem velmi vysoká, mám problémy s absencí ženských hormonů, vynechávání cyklu, skolióza páteře..)Můžete doporučit nějaký postup, až se vrátím do české republiky? Je vhodné se sama přihlásit na pohotovost a zůstat hospitalizována, abych mohla být pozorována a předešlo se různým problémům se spolehlivostí? Lze to takto udělat? Existují nějaké způsoby pro ovlivnění hladiny hormonů a jejich působení na psychiku? Je možné, že mě toto onemocnění ovlivnilo natolik, že to pozměňuje mojí osobnost ( za poslední 3 roky se opravdu celá změnila a jsem z toho zmatená) ?
Předem děkuji za odpověď, která by mi mohla pomoci a omlouvám se, zdali nějaký podobný dotaz byl již vyřčen.
Hezký zbytek dne, LJ
Dobrý den, slečno Lenko. Vámi popsané potíže (rychlý tep, spánek, dušnost, psychické změn...
