Injekce clexane,fraxiparin - přeředění

Dobrý den, matka,85 roků, dialyzovaná 3x, nyní jen 2x týdně, předepsané injekce Clexane píchat doma 2x denně - a došlo k přeředění, obrovská modřina na vnitřní a zadní části stehna. Matka skončila v nemocnici, na modřině se jí vytvořila nekróza, řešeno operativně (rána opravdu šeredná a velká), převazy chirurgie ve FN + doma domácí péče -až potom změna na Fraxiparin 1x denně opět píchaný večer doma, po vypotřebování návrat ke Clexane ale 1x denně Po znovuzavedení nového katetru kvůli dialýze se ale okolotaké utvořila veliká modřina, následně i modřina na noze - po předchozích zkušenostech mám velký strach, aby to nedopadlo jako s tím stehnem - proto jsem se Fraxiparin bála píchnout včera (pátek - to byla matka na dialýze a bylo řečeno, že se to musí hlídat - jak- nikdo nevysvětlil) a dnes, sobota, rovněž . Protože - co by máti odřízli pak? Stáhli ji z kůže??!!! Vím, že ředění je důležité, ale po tom, jaký následek přeředění mám doma stále na očích... Ani nás neinformují o hodnotách jaké matka má a jaké jsou ty normální. a jak tedy podle čeho se pozná, zda je či není přeředěná. Při tom prvním přeředění se kterým matka skončila v nemocnici mi lékařka hematologie sdělila, že prý o přeředění v nemocnici věděli (nechápu tedy, proč nám nic nesdělili a nechali to Clexane nadále píchat 2x dennně?!) Domnívám se, že všechno to trápení končící nemálo bolestivou ránou na stehně nemusela matka mít, kdyby se nezanedbala komunikace s pacientem a jeho rodinou, která se o něj doma stará. Mám teď opravdu strach, obyčejný strach, aby se to samé nepřihodilo matce tentokrát na hrudníku a krku, kolem toho nově zavedeného katetru - nechci raději ani domýšlet...a určitě se nepletu, že tam by to bylo daleko hoší než na té noze. Tak Vás moc prosím, podle čeho se to přeředění dá poznat, pokud je to tedy vůbec v domácím prostředí možné, a jestli na to existuje NĚCO, např. jako na cukrovku jsou papírky nebo glukometry. V nemocnici už se raději neptám, matka tam musí chodit na dialýzu do konce života, je značně imobilní - tak by jí pak to nejspíš dávali důkladně "sežrat", protože i tak na ní stále hartusí, že "musí, musí sama", byť její fyzycký stav to už zdaleka neumožňuije, není schopna se ani sama na té posteli otočit, a oni ač to dobře vědí...prostě "realita" (já se s Váma dřít nebudu) a jen tak naokraj - cukr ji taky měřili ,ale nikdo si ty hodnoty nejspíš neodečetl - protože druhý den ráno po propuštění z FN tady byla RZ, matka měla cukr jen 1,1 (mluvila z cesty, zkreslené vidění) - to ale měla už i v nemocnici a říkala to - nikdo tomu ale nevěnoval pozornost, nejspíš si mysleli že "bábě začlo strašitna cimruří" a nikdo s tím nic nedělal.Dál ji nechali užívat Glurenorm... Nemohou spolu tyto záležitosti nějak souviset? Že by na tvorbu těch modřin mělo vliv obojí? Já už opravdu nevím komu a čemu věřit - jednou má matka v rozpise určité léky brát ráno, pdruhé jsou přeházené na večer, potom zase nazpátek - nějak tomu přestávám všemu rozumět. Moc děkuji za vysvětlení a radu, je-li jaká vůbec možná.

Odpověď odborníka:

Při dialýze, zvláště pak dlouhodobé, je velmi svízelné najít ideální způsob, jak předejít nadměrnému srážení krve a zároveň pacienta neohrozit krvácením. Důvodů je několik: krev má při dialýze sklon se v mimotělním oběhu srážet; při hromadění odpadních látek (dialýza je odstraní jen částečně) dochází k nepředvídatelnému vlivu na krvácivost a srážlivost; k dispozici je jen malé množství léků (ne všechny lze podávat při selhání ledvin); nejčastěji užívané léky (Clexane, Fraxiparine) se podávají injekčně - což může způsobit vznik podkožních sraženin; dialyzovaní pacienti užívají mnoho dalších léků (ty potenciálně ovlivňují srážlivost také). K orientaci slouží speciální laboratorní ukazatel (antiXa), který se jistě na Vaší dialýze vyšetřuje. Jeho stanovení a především vyhodnocení není snadné už proto, že odběr by měl být realizován asi čtyři hodiny po podání injekce. Bez fyzické přítomnosti při dialýze (například při posuzování samotných laboratorních výsledků) je ošidné hodnotit úroveň ředění krve - má-li krev tendenci se srážet, je nutné dávku léků k zábraně srážení posílit. V domácím prostředí nelze úroveň "naředění" krve stanovit (na rozdíl od hladiny krevního cukru apod.). Doporučuji domluvit si schůzku s dialyzačním lékařem a poradit se o alternativních možnostech. V určitých případech je možné provádět dialýzu bez použití celkových prostředků k "ředění krve", jednou z takových možností je tzv. citrátová dialýza. Tím se však nevyřeší problém případné nutnosti "ředit krev" i mimo dialýzu, také tato metoda není k dispozici ve všech dialyzačních centrech. Při užívání Glurenormu je nutné zajistit pravidelně příjem stravy, pokud není možné jíst (např. před nějakým vyšetřením), nesmí se Glurenorm užít. O tomto bych se také doporučoval poradit s dialyzačním lékařem - jsou-li hladiny cukru uspokojivé, možná by šlo na podávání antidiabetik rezignovat. Problémy s léčením cukrovky však nejspíše nebudou mít přímou souvislost se vznikem modřin (pokud pomineme riziko pádu v hypoglykémii a vznik poranění).

MUDr. Jan Vachek
MUDr. Jan Vachek

Specializace: Vnitřní lékařství
Pracoviště: Klinika nefrologie VFN a Klatovská nemocnice, a.s., interní oddělení

 
Líbí se vám odpověď?
+1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: