Nepříjemné stavy a panika
Zdravím, začnu rovnou, je mi 15 let, jsem docela normální kluk, ve 14ti mi zemřel otec.
Asi 2 týdny po jeho smrti jsem se jednou v noci probudil a bezmyšlenkovitě jsem vyběhl z domu, byl jsem přede dveřmi. Poté jsem zaslechl hlas s domu (křik) tak jsem od něj utíkal co možná nejdál, dostal jsem se až asi o km vzdálené zahrady a tam přemýšlel co budu dělat, asi po 5ti minutách jsem si řekl, co to bylo?, sen? (nebyl to sen).
Pak byl dlouho klid a já se ani nebál toho že by to přišlo znovu.
Ted ale po 2 mesicich na sobe pozoruju zmeny, psychicke.
Např. když večer se snažím usnout tak nemůžu protože se bojím, nejvíc toho že mám schizofrenii a že se budu bát toho stavu který mám, zní to šíleně? je to šílené
Každý den mám tento stav a vyhledávám na internetu různé diskuze o schizofrenii a zjištuju že to asi nebude tato nemoc
Myslím že kdybych jí měl, tak bych se stranil společnosti, měl bludy atd
Naopak snažím se být stále v kontaktu s lidmi, i cizímy (obchod) protože když jsem sám, tak přijde ten stav, jako by jsem se rozpadal a všechny dobré vzpomínky byly pryč, a taky v tom stavu mám strach z toho, že zešílím a bude ze mně "blázen" a že nikdy nebudu normální jako dřív, o sebevraždě jsem neuvažoval nikdy i v tom stavu, snažím se být mezi lidmi, a vyhýbám se saamotě.
Chci normálně žít jako dřív, bez strachu z mé psychiky
Ten stav je hrozný, nejde se uklidnit, přitom jsem mezi lidmi velice usměvavý člověk
Taky přemýšlím že by to mohla být panická porucha, to by pro mně byla ůtěcha aby to byla tato nemoc, nebo je to jen z potlačení emocí z tragické události?
K psychologovi nepujdu, nemám odvatu to říct někomu do očí
Nevíte jak pomoct?
PhDr. Sylvie Navarová
Specializace: Psychologie, Psychoterapie Pracoviště: PhDr. Sylvie NavarováDobrý den, to co popisujete bude velmi pravděpodobně mít souvislost s tragickou událostí, kter...
