Nutkání na močení
Dobrý den. Je mi 18 let. Je to již přes rok, co mám časté nutkání močit. Moje paní dr. mi dala atb na zánět a další tabletky, nic z toho ani trochu nepomohlo. Pan urolog zakončil vyšetření s tím že mám jen varikokeli na levé genitálii a hyperaktivní moč. mechýř a předepsal mi Spasmed, který jsem si vzal jednou a pak na pár týdnů odložil, neboť jsem po něm byl úplně vyschlí i když jsem vypil 4l tekutiny během hodiny, taky jsem po něm nemohl dýchat a dobře se pohybovat. Ze začátku jsem byl s nutkáním na toaletě dá se říct neustále, i když jsem nic nevymočil, nutkání jsem měl neustále a úplně všude, jen když ležím v posteli sám (v noci nechodím na toaletu vůbec, byl jsem snad jen 2x v životě v noci na toaletě). Měl jsem nutkání močit i když jsem byl sám a doma, v absolutním klidu. Po čase se to o trochu zlepšilo a začal jsem mít nutkání močit pouze na veřejnosti před lidmi, nebo třeba i doma před vlastní matkou, či sourozenci a ještě se mi dotoho přidala panická porucha (necitlivost a úplně bílé končetiny, neustále tlakování hlavy, silné bušení srdce, nemožnost se nadechnout, pocit na omdlení, nemožnost mluvit a téměř i slyšet, jednoduše pocit na infarkt a mrtvici zároveň) diagnostikována na pohotovosti, kde mě po pár testech chtěli hospitalizovat, skrz CT mozku, krevní obraz atd..., na což jsem podepsal reverz, jelikož nevěřím, že bych měl nádor na mozku a v nemocnici bych to nezvládl, jelikož sem tam ležel pouze po porodu a po prohlédnutí panem dr. moje tělo zhruba po dvou hodinách z panického záchvatu přešlo opět v nutkání močit a pan dr. mi navíc řekl že to není život ohrožující. Panickou poruchu jsem se naučil během několika měsíců zvládat sám, bez doporučeného psychiatra a léků a dnes bych i řekl, že ji již nemám, nebo jsem nani tak zvyklí že už ji ani nepoznám, pouze cítím na hrudi že mi tluče srdce a to většinou když jdu spát, ale i přes den, to mě ale netrápí, už jsem si zvykl. Na nutkání na močení mi paní psycholožka řekla, že je to úzkost a že musím chodit ven mezi lidi abych to překonal. Pár týdnů jsem seděl jen doma. Potom sem začal chodit ven, sám do přírody a i když sám, i tak to byla hrůza, pořád jsem jen rozepínal kalhoty jestli už teda, nebo zas jen falešný signál. Potom jsem začal chodit na max. půlhodinové procházky ven s kámošem, nebo si je zval k sobě domů, taky jen na chvíli, neboť jsem vždy jednal jako uprchlý magor z ústavu, protože jsem pořád myslel jen nato kdy se asi pomočím. Po pár týdnech jsem si našel práci (výrobní linka) pár km od domu, kde jsem po týdnu skončil, neboť to byla práce každý den, každou hodinu, a každou minutu úplně stejná a absolutně prostá, takže jsem myslel jen nato kdy zas půjdu na toaletu. Po pár týdnech jsem si našel opět práci ale těžkou a každý den jinší, v podstatě pomocný zedník. Dělám ji doteď a je pravda že první dva dny byly hrůza ale ne taková hrůza jako na výrobní lince, ale nebyl čas přemýšlet, tak se to jakš takš dalo. Na třetí den jsem cítil nutkání močit stále ale úplně minimálně, tak že mi to dokonce po takové době nevadilo. Nyní jsem v práci většinu času úplně v pohodě, ale jakmile se dostanu domů a z práce mi zavolá šéf: stav se, potřebuju namontovat doma světlo, v klidu dojedu kněmu, ale jakmile sestoupím z kola a šéf otvírá dveře, tak opět začíná velmi velmi silné nutkání močit, samozřejmě dnes už tak na toaletu neběhám, jelikož vím, že je to zbytečné, snažím se močení zadržovat a pít hodně vody. Myslíte, že je to normální stav úzkosti? V práci před šéfem jsem v pohodě a jak dojedu k němu, je to hrůza, jako na začátku. Nebo se stavím po práci ke kámošovi který semnou dělá,v práci jsem před ním vpohodě, ale jak jdem třeba s pejskama, nebo sedímě uněj, je to hrůza. Taky jsem zjistil že mám větší nutkání močit, když sedím a taky že od té doby co mám toto nutkání mám jen zácpu, nebo zácpo-průjem a taky mám od začátku nutkání močit jeden hemeroid za druhým. Taky když už se jdu vymočit, tak trvá minimálně 15vteřin než začnu močit a poté dvě minuty oklepávám zbytky moči z moč. trubice (pokud jsem doma, žalud otírám několik minut toaleťákem, protože je po močení vždy úplně mokrý a moč mi hrozně zapáchá) jen ráno při prvním močení se vymočím normálně a nemusím oklepávat. Při stolici, opět pokud to není hned první, ráno, tak mi kolikrát z penisu vyteče nekontrolovaně moči, kolik kolikrát za den ani nevymočím a to se mi vůbec močit nechce. Můžete mi nějak poradit? Nebo aspoň nasměrovat na správného lékeře? Nedokážu to sám posoudit jestli je to opravdu jen nervama, psychykou a úzkostí z okolí, nebo třeba páteří, či střevama nebo ledvinama. Občas mě bolívá levá ruka tak že mám chuť vzít sekeru a oddělit ji. První mě začne bolet levá ruka, poté levé rameno, pak záda a nakonec celá krční páteř. Není to pravidlo ale začne to skoro vždy když se dost naštvu, někdy i bez toho. Někdy mě z ničeho nic začne píchat v krční páteři, což je pocit na umřítí. Taky mám sníženou funkci štítné žlázy, od toho (moje obvodní) dr. říká že mám depresivní ladění. Z moči mi nic nezjistili, i když zapáchala na sto honů a byla žluto oranžová. Jeden čas jsem měl dokonce stolici s příměsí hlenu a krve. Občas si sám myslím že je to jen nějaký zánět, jelikož místo normálního pramenu moči to ze mě jde jak ze zahradní hadice, ktomu kolikrát se slabým tlakem a někdy mám divný pocit v penisu a štípe mě žalud, jakobych močil savo. Taky to nutkání mi kolikrát nepříjde jako nutkání, ale jako bych přímo močil, jelikož se na genitáliích od začátku tehoto všeho hodně potím a mám divný pocit zevnitř stehen, jakoby mi ponich stékala moč. Kolikrát si říkám jestli nemám koliku. Taky, pokud je někdo v mé přítomnosti při močení tak ze sebe dostanu jen pár kapek, nebo vůbec nic, ale to zas není problém chodit místo mušlí do kabinky. Když jsem chodil na první stupeň, tak jsem se dvakrát, nebo třikrát pomočil, (jelikož jsem byl tady u nás nový a bál jsem se přihlásit) před desítkama lidí a nic takového jsem nikdy neměl, hambil jsem se jak nikdy, ale za týden to bylo všechno ok. Prosím, pomůžetemi? Nebo je opravdu jediná rada chodit mezi co nejvíce lidí, hledět okolo sebe jakobych se zrovna narodil a myslet pořád jen nad tím, jestli už mám jit na WC? K psycholožce už se mi nechce, s ničím mi v podstatě nepomohla, i když je to milá psycholožka a k psychiatrovi se mi už vůbec nechce, neboť vidím jak dopadla moje matka, bere 15tery prášky denně a nyní jí zjistili že má nejspíš rakovinu lymfatických uzlin. Taky jsme s matkou přemýšleli jestli to nemám poní, protože taky stále běhá na záchod, ale ona se vymočí pokaždé když jde, já když jdu pokaždé když se mi chce tak jdu i 20x denně a vymočím se 4x. Momentálně mívá taky pořád zácpu a panickou poruchu má taky a ktomu ještě generalizovanou úzkostnou poruchu. Děkuji moc za odpověď, jestli ji neznáte, napiště prosím, komu by ste mě doporučili. Děkuji milionkrát, už bych si chtěl ten 18tý rok života užít :/, do 19. narozenin mi zbývá pár měsíců...
(Pokud vyžadujete ještě další informace, klidně pošlu, jen se ptejte...)
MUDr. Zdeňka Janoušková
Specializace: Praktické lékařství pro dospělé Pracoviště: Ordinace praktického lékaře, Velká BítešDobrý den. Již po pár řádkách mi bylo jasné, že trpíte takzvanou nutkavou psychózou. Zdrav...
