Pocit bezmoci..
Dobrý večer,
poslední dobou se toho nějak moc nahrnulo proto začnu od začátku.. Před rokem jsem odešla z domu, bohužel jsem s rodiči špatně vycházela, kvůli jejich rodičům. Víc generací pod jednou střechou opravdu nejde dokupy. Rodiče se mi nedávno omluvili i když padly zlý slova před rokem já to obrečela a přešla, ale už k nim necítím to co jako malá. Chodím na brigády, jelikož i přesto mi rodiče posílají jen 500kč na měsíc a platí máma obědy ve škole tak si platím podnájem. Změnila jsem také jiný gympl, protože na staré škole jsem špatně vycházela s jednou učitelkou. Neměla ráda děti - nevím proč sice učí, ale dávala nám všem to vždy ,,sežrat'' a u mě to dovršilo tím, když mi na chodbě řekla, že dokud ona učí skrz její předmět neodmaturuju nikdy.. proto jsem neváhala a šla jinam.. Přešla jsem na jiný gympl, myslela si že vše už bude dobré.. jenže omyl.. od července samý angíny často teploty samotný bez jiných příznaků.. moje doktorka to vždy přešla, že penicilinem se to vyřeší.. čas utíkal dál byl konec října a já měla 4 angínu a nemluvě o zameškaných hodinách ve škole.. S prominutím jsem se naprdla a zašla na ORL tam se pan doktor tak trochu zděsil, když mi koukl do krku.. Obě mandle hodně špatný dosla cituji co řekl ,,Shnilý''.. zanadával na mojí doktorku (bohužel měl v tom pravdu nepamatuji si kdy mi naposledy vůbec dělala výtěr z krku vždy jen dala antibiotika) Ano, je pravda cítím se poslední dobou víc unavená po škole vždy jsem usla do večera a tak to bylo každý den sem tam nějaký teploty, který zase zmizeli, ale nevěnovala jsem tomu nijak pozornost bohužel v tomhle nekonečném kolu už rok.. Nyní už jsem objednaná na tonsilektomii - nastupuji příští týden. Jenže další problém je v tom, že mám moc zameškaných hodin ve škole a už z toho jsem na mrtvici a do toho teď další - kvůli hospitalizaci a doktorka mě vyvedla z míry, že prý rozhodně jak mě pustí nepůjdu do školy že rozhodně týden dva potom vidí doma. Prý poznám sama. Ve škole bohužel jsem nezapadla moc dobře do kolektivu. Ve třídě jsme dvě nové a ani ji kolektiv nevzal moc mezi sebe. Bavíme se spolu a ještě s jednou holkou ale to je tak vše i třídní mi přijde že na mě divně kouká.. Mě i Katce přijde často nepříjemné chodit do školy když tam sedíme jak tvrdý y.. Spolužáky bych přešla jde mi o to příští rok odmaturovat a at si myslí ostatní co chtějí.. jenže se o školu trochu bojím kvůli zameškaným hodinám i přesto že vše mám od lékařů omluvené.. učitel třídní mi teď ve čtvrtletí řekl že takhle to nikdy nevystuduju ať prý si maturitu dodělám dálkově, že na jedný takový škole učí a hned mi strčil kontakt.. Jenže já nechci vše hodit za hlavu zvláště když za svoje zdraví v tomhle ohledu nemůžu.. :( Snažila jsem obejít co nejvíce učitelů a vysvětlit svůj problém a každý se mi omluvil,že mě považoval za flákaře, protože mě neznají a třídní o mě nikomu nic neřekl jak na tom jsem. Ještě jsem nebyla za naší ředitelkou tu jsem nechytla a tenhle týden mám odběry a předop. vyšetření.. Nevím jak dál jsem tak nějak už bezradná ze svýho života často mě napadají věci tipu nechat školy a dělat pokladní dál kde dělám brigádu.. jenže to si přece nemůžu připustit alespon bez maturity nejsem v životě přeci nic!! Bohužel v supermarketu je poslední místo kam se těším protože je tam dobrý kolektiv.. jinak mě už nic poslední dobou netěší z ničeho namám radost vše se mi kazí..
Milá Zuzko. Opravdu se Vám toho za ty poslední roky "nakupilo" moc. Je pravděpodobné, že Vaše...
