Pseudomonas aeruginoza

Dobrý den, je mi 32 let a již několik let trpím na opakované záněty močových cest s velice úporným řezáním a pálením. I v obdobích mezi záněty to není ono - občas mívám bolesti v podbřišku nebo pocit pálení po vymočení. K obtížím dochází nejčastěji po styku / i když ne výhradně / . Partnera mám 10 let stejného. Absolvovala jsem všechna možná vyšetření ... x-krát jsem byla léčena ATB a prodělala operaci močové trubice pro stenózu. Nic nepomohlo a po operaci mívám ještě více obtíží i v obdobích, kdy nemám vyloženě zánět. Zajímavé je, že kolikrát se v moči nic nenašlo a i když příznaky byly velmi intenzivní (pálení, řezání, velmi časté močení ... ),takže často ke mě přistupují jako k hypochondrovi. (nikdo nechápe, že největší dar na světě by pro mě bylo, kdybych už k nim nikdy nemusela! ) Nyní jsem opět měla obtíže, při kterých byl nasazen Ofloxin 200. Týden po ukončení léčby jsem dala moč na kultivaci a v nálezu byla Pseudomonas Aeruginoza. Nyní mám virozu a tak mě PL chce poslat po doléčení virózy na cévkování a poslat M+K ještě jednou .. a pak event. nasadit ATB. Jednak bych se chtěla zeptat, zda je možné aby došlo k vnější kontaminaci moči i přesto, že jsem dodržela všechny zásady ?? - tzn. střední proud moči, nedotýkala se vnitřku zkumavky ani uzávěru, byla jsem umytá ..) Nerada bych byla cévkována zbytečně, protože už jsem to párkrát absolvovala a nic pozitivního mi to nepřineslo, jen jsem měla asi 2-3 dny obtíže jako při zánětu :( Dále by mě zajímal Váš názor na léčbu pseudomonas aeruginozy? Je možné že dlouholeté obtíže způsobuje právě latentní forma této bakterie? Někde se píše , že pokud se nejedná o aktivní infekci , tak není potřeba léčit a že naopak léčbou by se mohla stát ještě více rezistentní (ale zdá se mi, že to by snad mělo platit pro podání ATB naslepo ? ),jinde se zase uvádí, že je nutné přeléčit ATB, protože může postihnout i další orgány a vylučuje vysoce toxický toxin A. Také jsem četla článek o tom, že v případě "pouhé" kolonizace není třeba léčit , protože zdravý člověk neonemocní a pouze v případě oslabení (nemoc, operace, úraz, popálenina ..) může dojít až k fatálnímu poškození. Tomuto už vůbec nerozumím, protože přeci každý doposud zdravý jedinec může být oslaben operací nebo jinou nemocí apod.. ? Já nejsem zrovna fanouškem ATB , protože myslím, že i to, že mi byly často podávány naslepo, mi nepřineslo nic dobrého. Ale na druhou stranu nejsem zrovna silný jedinec - jsem náchylná k různým infekcím, mívám zvýšenou teplotu (příčina zatím nezjistěna) a tak se bojím abych něco nezanedbala a pak se mi to později nevymstilo. Lékařka také říkala, že je to bakterie snadno sexuálně přenosná - měl by se tedy event.léčit i manžel ? Navíc plánujeme miminko, takže se bojím i přenosu na něj . Můžete mi prosím poradit , jak nejlépe postupovat ? Děkuji a přeji hezký den s pozdravem RH

Odpověď odborníka:

Dobrý den, Radko. U každého pacienta či pacientky, který má dysurie ( pocity pálení-řezání při močení) i přes negativní močový kultivační nález, se doporučuje provádět vyšetření na ureaplazmata a chlamýdie. Chlamýdie lze otestovat pouze nepřímo- a to krevními testy, vet kterých stanovujeme přítomnost protilátek vůči chlamýdii. Ureaplazmata se stanovují obtížně, a to stěrem z ústí močové trubice, a ve speciálním médiu se transportují do mikrobiolog. laboratoře. Pokud Vám tyto testy nebyli provedeny, tak Vám je vřele doporučuji podstoupit. Pokud by Vaše lékařka nedisponovala speciálním médiem pro vyšetření ureaplazmat, na požídání ji dodá kterákoliv ikrobiologická laboratoř. Chlamýdie a ureaplazmata, jak to už na těhto stránkách opakovaně zaznělo, jsou potvůrky, protože nereagují na léčbu běžnými antibiotiky. K léčbě se používají antibiotika makrolidové řady (např. azitromycin, klarytromycin) či tetracykliny, která pronikají do buněk. Při léčbě je nutné součastně léčit i sexuálního partnera ( případně všechny sexuální partnery) a zdržet se styku po dobu léčby, protože jsou baktérie schopny nákazy i po 3 dnech od zahájení terapie. Co se týče Pseudomonas aeruginosa, jde skutečně o baktérii, která spůsobuje nákazy u imunitně oslabených, dlouhodobě hospitalizovaných pacientů... ve Vašem případě se nejspíš jedná o kontaminaci vzorku ( mohlo k ní dojít i v laboratoři), proto bych ji neléčila, ale nejdříve zopakovala odběry ke kultivaci.

MUDr. Michaela Bobelová
MUDr. Michaela Bobelová

Specializace: Vnitřní lékařství
Pracoviště: Dialyzační a nefrologické centrum při NsP Havířov

 
Líbí se vám odpověď?
0 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: