Psychický stav
Dobrý den.
Je mi 17 let( v dubnu mi bude 18) mám sestru , žiju s maminkou a jejím přítelem 9 let, od 3 řídy jsme se předstěhovali do jiného města, od září jdu do 3 ročníku SZŠ , když jsem nastupovala do 1 ročníku( dojíždím vlakem, vstávám ve 5:15) začalliu mi problémy , velká nevolnost (kolikrát jsem nemohla ani do školy nebo pro mě museli rodiče),usínala jsem i 3 hodiny, bolesti hlavy , strach ze školy z učitelů, dělali mi různé vyšetření žaludku apod vše neg. od 5 třídy chodím do PPP kvůli dyskaukulii a dysgrafii ( KDE mi také mimochodem řekli že udělání maturity bude pro mě těžké a je jen na mě a moje tělo jak to nzvládne a jak se stím vypořádám), nakonec mi moje lékařka doporučila psychologa , pan doktor mi řekl že mě bude stát hodně usili jestli dodělám školu , že je to pro mě velký psychický nápor, nakonec jsem ale 1 i 2 ročník uspěšně ukončila, v 2 ročníku jsem aleč měla 5 z německého jazyka) problémy víceméně ustali , furt jdsem ale chodila na sezení , v únoru jsem si našla přítele a jakým si zázrakem jsem byla bez obtíží , pan doktor mi řekl že můžem ukončit terapie ukončili jsme je tedy aasi v březnu. Od té doby klid, žádné ranní nevolnosti vše v pořádku. Ted o prázdninách hchodím na brigádu , a čím víc se blíží konec prázdnin což je opravdu za pár dní , tím víc na sobě pociťuji opět takové ty ,,nervyˇˇ ze školy , už se mi to do té školy ani moc nechce , vím že toho bude moc protože je to poslední rok před maturitou a vím že když mě nepustí k maturitě tak jsem strávila na škole zbytečně , uvažuji že studium ukončím PUJDU pracovat ale.na druhou stranu bych to moc chtěla dodělat ale cítím se že to nezvládnu kolikrát mám stavy že brečím poslwdní dobou furt i kvůli každé blbosti, bojím se ,v noci zase nespím a přijde mi že se mi vrací ty problémy , přítel podporuje mě ale mě to moc neuklidňuje, stímto návrehm se bojím jit za maminkou už kvuli tomu že do mě investovala tolik peněz ,ještě k tomu se budem awi stěhovat , mojí sestře je skoro 9 a ta mi to oparvdu taky moc neulehčuje , je hrzně divoká a furt dělá talové ty provokace , mluví sprostě přitim my doma se snažíme mluvit cco nejméně sprostě , jw hrozný takový nervák , něco se jí třrba nedaří tak stou věco hodí na zem , nebo když se jí něco nelíbí a řeknu jí to tak mě bije uplně až je to k neuvěření , my ji doma ale nebijeme vyjímečně když zlobícož ale bití atjně nepomáhá spíš naopak, neposlouchá neuklizi si po sobě , a totrvá už asi 2-3,roky určitě , a kolikrát tohle taky nezvláenu a rozbrečím se a ona se mi hned začne smát , je hrozné že tak malé dítě me může rozbrečet tímhle způsobem , rodiče se jí snaží krotit ale taky to moc nepomáhá
Dobrý den, děkuji za tvůj dotaz a důvěru.
Prožíváš velmi stresové období, máš velký s...
