Sex

Dobrý den. Je mi 30. S partnerem jsme spolu byli 10 let od mých 18. Náš intimní život byl v pořádku, až na poslední rok před naším rozchodem, kdy v důsledku stresu a neshod s partnerem, jsem se začala sexu s ním vyhýbat. Po rozchodu s ním jsem si našla nového přítele, se kterým byl sex úplně něco jiného Nikdy předtím jsem nezažila takový soulad a všechny moje zábrany šli stranou. To co jsem se nikdy z minulým partnerem neopovážila dělat, jsem beze studu praktikovala a mluvit o tom nebyl žádný problém. Milovali jsme se denně a nikdy mi to psych. problémy nedělalo. Jenže vzhledem k rozdílným představám o životě a partnerském soužití jsme se po půl roce rozešli. A já jsem se dala opět dohromady s předchozím partnerem. Bohužel se někde stala chyba. Jsme spolu teď už skoro rok, ale nespíme spolu, kvůli mně. Ze začátku jsme tedy spolu párkrát spali, ale ani tehdy mi to nebylo moc příjemné. A pořád jsem musela porovnávat jaké to bylo s tím předchozím partnerem. Není mi příjemné ani to, když se mi dotýká na intimních partiích a na prsou a odmítám cokoli bližšího, co by mohlo vést k sexu. Ani líbat se s ním nechci. Čas od času na mě slovně zaútočí, že to přeci není normální, že každá žena má sex. touhy a že přeci bez toho nemůžu žít. Je to pravda, jenže když tohle na mě přijde, tak si to raději udělám sama a pokaždé při tom myslím na toho bývalého partnera. Stačí jen pouhá myšlenka na něj a jsem dokonale rozpálená. Kolikrát už jsem uvažovala o tom, že bych se k němu vrátila ( je teď ještě pořád sám). Jenže ve mně pořád hlodá pochybnost co je lepší. Jestli zůstat s někým koho už dobře znám, vím co od něj čekat, kdo je zodpovědný, můžu se na něj spolehnout a myslím že téměř ve všech směrech by byl dobrým partnerem a dobrým otcem, ale nijak mi fyzicky nepřitahuje nebo jít do vztahu s někým od koho nevím co čekat, kdo se mi nejeví jako ideální partner do budoucna,ale i po té době co jsem od sebe, když se spolu setkáme, mi stále přitahuje a pořád po něm toužím. Poslední dobou to v sobě začínám řešit stále víc a víc a nevím jak z toho ven a jak se rozhodnout. Jediné k čemu dospěji je to, že to jen propláču a zase to chvilku nechám spát. Byli jsme s tímto problémem v rodinné poradně, jenže tam mi vzali chuť dál cokoliv řešit. Pozvali si nás každého zvlášť. A mě na první schůzce řekli, že tenhle vztah nemá cenu, ať se rozejdeme a příteli řekli opak. Prosím, poradíte mi jak to řešit? Předem děkuji

Odpověď odborníka:

Dobrý den. Moc ráda bych Vás potěšila radou..Jenže- nebylo by to fér. Potýkáte se s těmi nejjemnějšími dimenzemi, jde o Váš příběh ve vší jedinečnosti, křehkosti..Nikdo druhý nemůže žít Váš život. Snad Vás nezraním jednou připomínkou. Někdy je nejlépe na čas "vystoupit" ze situace, kterou člověk nezvládá. Říká se, že člověk je nejlepším partnerem tehdy,kdy dokáže žít klidně i sám- pak je záruka, že nebude druhého člověka chtít "vlastnit", že bude opravdu kvalitním partnerem. Možná by Vám pomohlo na nějaký čas neřešit otázku vztahu, ale zaměřit se na vlastní lidské kvality. "Pracovat" na rozvoji vlastní bytosti..V tom člověk nemůže ztratit- ať již spojí svůj život s kýmkoliv druhým.

MUDr. Barbora Heřmanská
MUDr. Barbora Heřmanská

Specializace: Praktické lékařství
Pracoviště: Praktická lékařka pro dospělé

Líbí se vám odpověď?
0 Ano Ne
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: