Sociální fobie
Je mi 23 let, a posledních 8 let mám sociální fobii, která sílí. Pokaždé, když si myslím, že už ji nějakým způsobem dokážu zvládnout tak zesílí, zvlášť když jsem pod nátlakem nebo na mě někdo vybouchne. Díky ní často vynechávám školu, nebo z ní předčasně odcházím. Většinu dne trávím zavřený doma, nebo chodím na dlouhé tůry do lesa, kde mám jen malou šanci, že někoho potkám. Projevuje se takto: Když jdu po ulici a cca nad sto metrů ode mně se objeví člověk, znervózním a rychle začnu vyhledávat kam bych odbočil. Pokud není kam odbočit tak přecházím na chodník na druhé straně ulice. Když ale není kam ustoupit a vím, že musím kolem toho člověka projít, nastává problém. Postupně se mi začínají potit ruce, až se potím celý. Poté mi celým tělem začne probíhat mravenčení. Čím je ten člověk blíže tím je to horší. Zatmívá se mi před očima (jednou jsem takhle sešel z chodníku a málem mě srazilo auto, naštěstí dost troubilo a stačilo mě objet), ztrácím kontrolu nad tělem a čekám, kdy omdlím. Navíc mi je strašně špatně od žaludku a třeští mě hlava. V momentě, kdy kolem mě člověk projde, tyto stavy velmi rychle začnou ustupovat.
Větší problém je to ve třídě, či jiné uzavřené místnosti s více lidmi. Zhruba po pěti minutách mi začne nabíhat tento stav, také mám neustále sucho v puse i přes to, že se napiji. Na druhou stranu v tomto stavu nemohu moc pít, protože se mi vše vrací. Nejhorší je to když jsem najezený, potom tento stav nabíhá ještě rychleji a je mi ještě hůře. Místnost bych rád opustil, ale nechci na sebe upozorňovat, zvlášť když se mi motá hlava a mám zatměno před očima. V tomto stavu bych nemusel ani k těm dveřím dojít. Navíc bych se potom musel vrátit a měl bych to zpět, dřív než bych usedl (zkoušel jsem to). Když nějakým způsobem přečkám celý den ve škole tak mi potom tento stav nezmizí, ani když školu opustím, jako když se zmagnetizuje kov a čím déle na něj magnet působí, tím déle je potom magnetický, tak i mě ten pocit poté ještě přetrvává několik hodin.
Posledních pár měsíců se mi to však ještě zhoršilo. Jelikož z toho mám dlouhodobější deprese. Nejen z té fobie, ale především z toho co jsem kvůli ní dělal (neomluvené hodiny, problémy při práci na praxi, rozchod s přítelkyní…). Takže se mi k tomu nyní přidala i jakási duševní i fyzická únava. Tím chci říct, že se nedokážu přemluvit k jakékoli činnosti. Jak učení, tak i přečtení obyčejného článku na internetu, který by mě i zajímal, ale nedokážu jej dočíst. A po fyzické stránce je to třeba: rád bych si šel zaběhat, ale jakmile vyjdu před barák už mě to omrzí tak se jdu jen projít. Nebo jdu do posilovny si zacvičit, ale zvednu párkrát činku a jsem úplně zničený a jdu domů, kde většinu dne proležím u televize. Tento stav je pro mě nový a není mi vůbec sympatický, ještě loni jsem cvičil v posilovně a chodit běhat a bylo to v pohodě. (teda kromě té sociofobie tu mám pořád)
Dost mě tato fobie omezuje v životě, a proto vás moc prosím o nějakou pomoc, nerad bych kvůli tomu přerušil studium. Poslední dobou už sním jen o tom, že vyberu spořicí účet a půjdu bydlet do lesa a tam zkusím nějak přežívat. Často chodím trampovat, takže nějaké zkušenosti mám, ale rozhodně by to nebylo správné, ani dlouhodobé rozhodnutí. Budu se těšit na Vaši odpověď, a doufám že je z toho nějaká cesta, děkuji
Dobrý den,Honzo, vnímám, že situace, které popisujete jsou pro vás velmi obtížné a výrazn...
