Stav po nervovém kolapsu

Zhruba před 2 měsíci se kamarádovi (věk 29let, pozitivní člověk, ale možná trochu úzkostlivý typ), udělalo nevolno. Po příchodu k doktorce se celkově prý rozklepal, třes, zima. Po vyloučení problémů s tlakem, srdce atd. se diagnostikovaly "pošahaný" nervy. S čímž kamarád i souhlasí, neb v práci bylo dusno a doma se řešil vážnější problém a cítil se cca 4 měsíce v silném stresu. Nyní je již 2 měsíce v klidu. Doma se to pořešilo a z práce odešel. Doporučili jsme mu ranní procházky, cvičit, nakoupil si nějaké knihy o zvládání stresu, snaží se uplatňovat různé rady. Teď 2. týden baští kozlík lékařský a třezalku. Vyfásl Neurol, ale prý si vzal asi 3 tablety v prvních 2 týdnech. Rozhodně se tomu nepoddává a tvrdí, že se to (snad) postupně pomalu lepší. Nicméně říká, že každé ráno ještě cítí bolest břicha (má stažený žaludek, prý jak před maturitou). Stále má průjmy. A párkrát v rámci dne se mu někdy trochu motá hlava a cítí lehkou slabost v nohou. Ne ochromující, ale prý je to nepříjemné. Stává se to ve spojení s chystanou větší aktivitou mimo domov. Chuť k jídlu již druhý měsíc má. Ale někdy má po jídle problém s nadýmáním, právě ve spojení i s tím motáním (pokud jsme to správně pochopili). Snažíme se ho jako přátelé podpořit, ale na druhou stranu o něj máme strach. Svůj stav si uvědomuje a snaží se o správné psychické návyky. Se spánkem problém nemá. Náš dotaz zní: jak dlouho může takový stav mladého člověka trvat? Byli bychom rádi, kdyby se ozval někdo erudovaný, kdo se s takovými případy setkává. Chápeme, že každý "případ" může být individuální, ale nám by nyní stačilo vědět, nějaký průměr.

Odpověď odborníka:

Dobrý den, chtěla bych velmi ocenit Vaši starost o kamaráda. Jakékoli stabilní přátelské a/nebo rodinné prostředí je velmi pomáhající. Z tohoto dotazu se dá jen velmi obtížně zodpovědět Váš dotaz, protože každý člověk je individuální, čili každý "vydrží jinak". Píšete, že má potíže před aktivitou mimo domov. Znamená to, že je na neschopence? Jak si on své stavy vysvětluje? Kdo další kromě Vás patří do jeho života? Příteli bych doporučila rozhodně návštěvu klinického psychologa (hrazený z veřejného zdravotního pojištění) nebo psychoterapeuta (nutno hradit v hotovosti). Dnes už není známkou slabosti "povídat si o problémech" a v této pomáhající spolupráci může objevit nové zdroje, které mu pomohou stres zvládat. Přeji vše dobré a Vašemu příteli držím palce, Stanislava Ševčíková

Stanislava Ševčíková, Ph.D.
Stanislava Ševčíková, Ph.D.

Specializace: Psychologie
Pracoviště: Psychoterapie a life-koučink Brno

 
Líbí se vám odpověď?
0 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: