Strach

Dobry den, mam na vas takovy dotaz:) kdyz mi bylo cca 15 tak se mi o tyden zpozdila menstruace a ja se strasne nejak bala jestli semnou neco neni apod. Porad jsem vyvadela a tak jsem radeji sla k obvodnimu lekari a ten mi vzal krev a rekl ze je vse v poradku. Bylo to opravdu jen opozdene. Pak jsem jim neustale neverila a proste me napadla myslenka co kdyz se mi zastavi srdce? A tak me pan doktor ujistil ze ne, poslal me na tyden do nemocnice aby me presvedcili ze jsem zdrava (ekg, sono).. skutecne bylo vse v poradku. Po tydnu jsem sla domu a nastoupila na stredni skoluca nejak me to proste preslo..novy lide apod. Ted je mi 21 let a zase to trva cca pul roku tahle myslenka...opet jsem sla 2krat na krev a ekg a v poradku. Doktor rekl ze tohle se nestane proste. Jenze ja mam o sebe porad panicky strach ze nekde se mi neco stane. Kamaradka mela ted nehodu a neprezila to. Ztratila jsem veskery zajem o vsechno (nakupy,liceni atd) porad jsem jen doma u televize a nebo na facebooku nebo si vyhledavam tyhle veci na internetu. Vzdycky kdyz mam nekam jet nebo jit tak uz doma mam strach a kdyz uz nekde jsem (obchodni centrum, venku, restaurace) tak se zacnu klepat, mravenci mi ruce a hlava se mi toci a dycham jak o zivot protoze se.strasne bojim ze neco prijde...proto se seberu a utecu pryc..treba ven nebo do auta nejlepe a jedu hned domu kde mam pocit bezpeci trochu. Nevim proc. Pritom se nic nedeje..ale nejdu ani do vytahu pri tom stavu a bezim radsi po schodech protoze nevydrzim stat ale musim se porad hybat napr na poste nemuzu cekat, u pokladny fronta, v dopravni kolone uplne specham a kdyz to nejde tak mam ten stav.protoze chci rychle domu. Nemuzi v tu chvili s nikym moc mluvit protoze mam strach a stav kdy musim bejt sama a zklidnit se. Nejlepe doma. Nemuzu ani sedet za volantem pri tom. Ztratila jsem i kamarady/ky takze jsem jen doma nebo u rodicu ale ty lide me jen vyuzivali takze proto jsem se prestala s nimi bavit a nemam ted opravdu ani 1. S klukama je to stejné.. vyuzili me a konec..takze mi to je taky lito ze nikoho nemam...kdo by me taky chtel v tomhle stavu.. v praci jsem musela odbihat protoze jsem proste se bala a nevydrzela a jednou mi bylo tak na omdleni ze me i poslal domu a prijeli si pro me rodice a doma me uklidnili. Ted mam neschopenku protoze bych nefungovala ale byla to chyba protoze mi to bylo tak jedno ze jsem rekla ze mi je spatne a neprisla nekolik dni proste...sef rikal ze je to blby i vuci kolektivu atd. A nekdo si zase naopak mysli ze jsem tak zlenivela a nechce se mi pracovat. Zadne starosti nemam ale takhle nemuzu moc nikam vyjit s tema stavama ze se mi neco stane ale kdyz jsem byla v pritomnosti kluka ktery se mi libi tak jsem byla naprosto v pohode. Ted se mi nechce se jit ani vecer vykoupat nebo nakrmit zvire nebo tak. Porad jen se mi chce brecet a rano spat do 12 treba. Nevim cim to je ale vsichni rikaji ze se nesmim izolovat a prekonavat to a nelitovat se porad a nedelat ze sebe chudacka a koukat jit do prace a fungovat jako normalni dospelej clovek se kterym nemuze mamka byt 24 hod denne jen proto ze mi chybi ze uz bydli sama s tatou a vidime se mene. Nekdy i mam katastroficke myslenky jakoze co se stane me...kdy apod. Nevim no, stve to i rodinu uz protoze o tom.semnou mluvi neustale dokola ze mi nic neni ze to mam.opravdu vsugerovany a v hlave vse ze si mam srovnat apod. I doktor rekl kdyz jsem chtela neschopenku jestli to neprehanim? Beru lexaurin obcas ale neni to nic extra co by mi pomahalo. Nevim vo delat abych to zase byla ja a nemela tyhle stavy a mohla sem jit normalne nakupovat atd. Jak i zdrzuje prodavacka u pokladny tak to nevydrzim a klepu se hejbu nebo hrabu ve vlasech a jen rychle vytahnu penize a pozdravim a rychle jdu pryc uplne z obchodu a jedu rychle domu. Obvodni lekar mi bude volat a davat kontakt na nejakyho psychologa myslim. Prosim o radu, vsichni rikajo ze to je psychika a mam to fakt jen v hlave a nemam vuli zadnou. Dekuji

Odpověď odborníka:

Dobrý den Denny, podle toho jak své potíže popisujete, řekla bych, že se jedná o úzkostné stavy. Provázejí je záchvaty panických atak. Je to problém, který má mnohem více lidí, než by se zdálo. Mít strach a úzkosti je věc, která je pro člověka do jisté míry velmi užitečná- chrání nás před neuváženými činy, "nutí" nás připravovat se na úkoly, které nás čekají a mají motivační charakter. Potud by to bylo v pořádku. Jakmile však přesáhnou obavy určitou míru( je to individuální- obecně se dá říct, že jakmile nás v životě úzkosti nějakým způsobem omezují nebo dokonce paralyzují- je to právě ona míra) je to pro člověka velmi obtěžující. Určitě je velmi dobrým začátkem změny zajít za psychologem. Pokud bude dlouhá objednací doba, doporučuji vám knihu Jak překonat panické ataky. Je tam vše velmi srozumitelně popsáno a jsou tam způsoby obrany, resp. boje s úzkostí. Velmi rozumím tomu, že vám tyto stavy vadí. Dobrá zpráva je, že existují způsoby, jak se úzkosti zbavit nebo alespoň se ji naučit mít pod kontrolou. Je velmi dobře, že jste vznesla dotaz,protože už to je první krok k tomu, aby ve vašem životě nastala změna. Pokud byste měla problém se sehnáním psychologa, můžu vám za určitých podmínek nabídnout konzultace přes skype. To je ale věcí domluvy. Moc vám držím pěsti, přeji vám trpělivost, odhodlání a optimismu.

Mgr. Miroslava Hruboňová
Mgr. Miroslava Hruboňová

Specializace: Psychologie
Pracoviště: Psychologické poradenství Mgr. Miroslava Hruboňová

 
Líbí se vám odpověď?
0 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: