Trauma z macechy

Dobrý den, já bych měla takový dotaz. Jedná se o mojí sestřenici (7 let), které v necelých 4 letech zemřela maminka. Se smrtí maminky se vyrovnala (myslíme si) docela dobře, prostě věděla, že byla moc nemocná (zemřela na rakovinu).Vždy byla spíše konzervativní, neměla ráda nové věci,lidi atd...Jelikož žili s tátou sami, vytvořila si k němu pouto a chtěla jenom jeho. Když jsem jí hlídala a přijel táta měla radost a těšila se domů. Ale najednou nastal obrat. Vůbec nechtěla domů, chtěla být s námi, hlavně u babičky z matčiny strany. Její táta si domů přivedl paní, znali se pár měsíců a ona tam bydlela. Měla dva nemocné malé kluky (měli nějakou porochu, nevím přesně jakou). Ničili jí hračky a tak z toho byla smutná. Tuto paní nahradila jiná. S tou její táta žije asi rok. Ta má 15cti letého syna a teď spolu čekají dítě. Vystrnadili jí z jejího dětského pokoje,kde byla od miminka. To jí moc mrzí a nese to velice špatně. Nová macecha je na ní zlá,nemá jí ráda,křičí na ní. To jsme viděli na vlastní oči, takže si to nevymýšlí. Naše babička si jí bere dost často k sobě, ale to není řešení. Když tam jedeme na návštěvu, před macechou je úplně jiná, nekomunikuje s náma a bojí se před ní cokoli říct, ráda by s náma šla ven, ale před ní říká, že nechce. Doma si jí nikdo nevšímá a často musí být zavřená v pokoji a neotravovat.Často nám tajně od táty z mobilu volá,že tam nechce být ať si pro ní přijedem. Myslím si,že to pro psychiku malého dítěte není vůbec dobré. Dalo by se s tím něco dělat? Můžeme jí vzít někam k psychologovi, aniž by to veděl její táta? Babička s ní chodí k lékaři běžně... Už se dál nemůžu dívat, jak to dítě doma trpí... Děkuji za odpověď.

Odpověď odborníka:

Dobrý den, Deniso, jste zřejmě citlivý člověk, kterému není lhostejno, co se děje v jeho okolí. Váš zájem o vaši sestřenici je toho důkazem. Problém nebo spíše problémy, o kterých se zmiňujete, jsou natolik složité , že nelze odpovědět jednoznačně. Nejprve vám odpovím na vaši poslední otázku. Návštěvu psychologa nemůžete podniknout bez souhlasu osoby, která je za dítě odpovědná!!!! Výjímkou je krizová intervence- provádí se bezprostředně po traumatizující události , kdy hrozí psychický kolaps postiženého jedince. To z vašeho popisu událostí nevyplývá. Tudíž- bez souhlasu otce by vám žádný psycholog neměl psychologickou pomoc poskytnout. A nyní k další otázce, jestli se s tím dá něco dělat.Myslím, že návštěva psychologa by byla dobrá. Nevím, jak komunikativní v rámci rodiny jste. Myslím, že by mohlo pomoct , kdybyste si s tatínkem dívky domluvili sezení a promluvili si vzájemně. Řekli mu, jaké obavy a proč o neteř máte.Dali mu najevo, že víte, že on to taky nemá jednoduché a že by pro oba mohlo být prospěšné, kdyby si našli nějakého psychologa. Můžete mu nabídnout podle recenzí na internetu několik odborníků z vašeho okolí, můžete ho ubezpečit, že mu pomůžete , když o to bude stát. Vím, že vám jde o vaši neteř a že pro ni chcete to nejlepší. Proto, abych mohla zaujmout jednoznačnější stanovisko, bych potřebovala znát více informací, pohled ze strany tatínka i jeho současné partnerky, znát podrobněji pocity dívenky apd.Věřím, že najdete cestu jak vše vyřešit a přeji vám k tomu hodně sil a odhodlání.

Mgr. Miroslava Hruboňová
Mgr. Miroslava Hruboňová

Specializace: Psychologie
Pracoviště: Psychologické poradenství Mgr. Miroslava Hruboňová

 
Líbí se vám odpověď?
0 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: