Alergie na roztoče – jaká opatření jsou účinná?
Podzimní alergická sezona je ve znamení alergie na odkvétající plevely a venkovní plísně a plynule přechází do sezony domácích alergenů.
Roztoči
Domácí roztoče najdeme ve všech domácnostech, i když v různém množství. Nejvíce jich je v postelích. Nejčastěji se u nás vyskytuje Dermatophagoides pteronyssinus, méně často D. farinae. V rekreačních objektech lze nalézt roztoče Euroglyphus Maynei. Zdrojem skladištních roztočů jsou ptačí hnízda a hnízda hlodavců a nejčastěji je nalézáme ve skladech obilí a potravin.
Optimálním prostředím pro rozmnožování roztočů je teplota okolo 25° C a vlhkost 55–75%. S tím souvisí i jejich nejvyšší výskyt v mírném vlhkém podnebí a v ročním období přelomu zimy a jara a léta a podzimu. V suchých oblastech a tam, kde jsou byty vytápěny ústředním topením, nacházíme roztoče pouze v postelích. V ostatních případech jsou i v čalounění, kobercích a závěsech.
Dospělý roztoč je 0,3 mm velký, a je tedy pouhým okem neviditelný. Živí se oloupanými kousky kůže a jiným organickým odpadem, například i peřím a vlnou. Proto nejsou tyto materiály vhodné pro alergiky. Přitom se někdy zcela mylně doporučují pokrývky z ovčí vlny! Alergizující složkou roztočů jsou jejich exkrementy, sliny a tělesná schránka. Exkrementy jsou těžké a rychle se usazují na povrchy. Do vzduchu se dostávají jen vířením prachu. Obsahují enzymy, které se ve vlhku rychle uvolňují do prostředí a mohou usnadnit průnik alergenu do tkání. Alergie na roztoče je v naší zemi velmi častá a je nejčastější příčinou celoroční alergické rýmy. Diagnóza je stanovována stejným způsobem jako u jiné alergie. Léčba je také stejná.
Prvním opatřením je vždy snaha omezit kontakt s alergenem, snížit jeho množství v okolním prostředí. Obecně je doporučováno mnoho protiroztočových zásahů, ne všechny jsou ale skutečně účinné a často jsou zbytečně nákladné a přitom nevedou k žádnému zlepšení.
Opatření
Skutečně prověřenou účinnost mají následující doporučení a zásahy. Vlhkost v bytě by měla být udržována mezi 30–50 % a nemělo by se zanedbávat každodenní ranní větrání peřin. Materiál peřin by měl být neorganický, nejlepší je duté vlákno. Účinné je praní přikrývek i ložního prádla ve vodě teplé nejméně 65° C, a to nejlépe každý týden. Fungují také antiroztočové povlaky. Jejich účinek tkví v tom, že propouštějí vlhkost, ale nepropustí k pacientovi roztočové alergeny.
Z ložnice se doporučuje odstranit koberce a závěsy a polstrovaný nábytek. V ostatních místnostech už to ale není nutné. Hladká podlaha by měla být co nejčastěji umývána navlhko. Vysávání by mělo být prováděno přístrojem s uzavřeným systémem a s filtrem. Ostatní často doporučovaná opatření, jako jsou různé chemické přípravky nebo tzv. „antialergické“ pokrývky z organických materiálů, jako je ovčí rouno, jsou účinná minimálně nebo vůbec ne, a vedou tedy ke zcela zbytečným výdajům. Také čističky vzduchu jsou u alergie na roztoče omezeně účinné, protože alergen není polétavý, ale rychle usedá ze vzduchu na zem.
(van)
