Má vaše dítě potíže s usínáním?
Potíže s usínáním mají děti celkově psychicky jemnější, úzkostnější. Při usínání se noříme do tmy, která může pro děti představovat různá nebezpečí. To v dítěti vyvolává napětí, které usnutí ztěžuje. Ještě hůře se dětem usíná v cizím prostředí (např. u babičky či v hotelu).
Jak můžeme dítěti pomoci?
Dítěti bychom zejména měli dodat pocit bezpečí tím, že je uspáváme. Můžeme zpívat písničky, tiše k němu promlouvat, držet jej jemně za ručku, rytmicky hladit hlavičku, záda či bříško. Dveře dětské ložnice necháváme pootevřené, můžeme nechat rozsvíceno ve vedlejší místnosti. Postupně po malých krůčcích od těchto pomocných opatření ustupujeme.
#IMG#Bude návyk na uspání trvaly?
Potřeby uspávání se děti časem s dozráváním své nervové soustavy samy vzdávají. Rodiče tedy nemusí mít strach, že návyk na uspávání bude u dítěte trvalý a neodstranitelný. Totéž platí, utíká-li dítě v noci k rodičům do postele. Je určitě lepší umožnit dítěti znovu usnout s pocitem bezpečí v jejich blízkosti než stupňovat v dítěti jeho úzkost tzv. „otužováním“. Jsou-li děti v době bdění dobře zaměstnány, jsou-li dost aktivní, je pravděpodobné, že budou usínat a spát snáze.
Rituál
Usínání napomáhá také určitý rituál, který se v rodině večer dodržuje, např. hra – večeře – úklid hraček – koupání – pohádka – „Dobrou noc!“. V některých případech také rodiče dávají spát své potomky příliš brzo, a proto je přirozené, že se jim hůře usíná. Potom je nejlepší dávat dítě prostě spát později, dopřát mu více hraní a delší přípravu před usnutím. Velmi často se tyto úzkostné poruchy spánku objevují u dětí v prepubertálním období, kdy děti rozumově vyspívají a začínají si uvědomovat, „ co všechno by se mohlo stát“ (zločinci, tajemné jevy atd.). Je taky třeba zdůraznit nepříznivý vliv televize na tyto představy.
