Mají naše děti dostatek jódu?
Odhaduje se, že chorobnými následky z nedostatku jódu trpí asi 1 miliarda lidí. Činnost štítné žlázy, a tím i mnohé metabolické, růstové a vývojové procesy, a to zejména činnost mozku, jsou přímo závislé na příjmu jódu.
Jaké jsou zdroje jódu?
Do organismu se dostává potravou, je v obilí, zelenině, vejcích, vodě, mořských organismech, rybách a řasách. Hlavním zdrojem jódu ve stravě jsou mořské ryby, mléko a jodidovaná sůl. Sůl se jodiduje již od roku 1947 přidáváním 15–25 mg kJ/kg soli.Obsah jódu v soli klesá v závislosti na době a způsobu skladování.
#IMG#Jaký příjem jódu je dostatečný?
K zabezpečení optimálního zásobení organismu jódem se doporučuje tento příjem jódu denně:
- plod a dítě 0–6 měsíců staré: 40–50 mikrogramů
- dítě 6–12 měsíců staré: 50 mikrogramů
- děti více než 1 rok staré: 70–150 mikrogramů
- dospělí: 150 mikrogramů
- těhotné ženy: 175 mikrogramů
- kojící matky: 200–250 mikrogramů
Stav zásobení organismu jódem se hodnotí podle jeho vylučování v moči.
Jak se nedostatek jódu projevuje?
Nejtěžší forma onemocnění z nedostatku jódu – endemický kreténismus – se u nás již nevyskytuje. Nejčastějším projevem je struma, což je zvětšení štítné žlázy, kdy je žláza hmatná, nebo dokonce viditelná. V současné době se velikost štítné žlázy měří pomocí ultrazvukového vyšetření. Nedostatek jódu se však může projevit u těhotných žen sklonem k potratům, u novorozenců výskytem vrozených vývojových vad, zvýšenou novorozeneckou a kojeneckou úmrtností, poruchami duševního a tělesného vývoje.
Jaká je léčba?
Po zjištění nedostatku jódu je třeba jej podávat ve formě tablet.
