#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS#
Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup k historii všech svých dotazů a odpovědí.
Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

Medicínské aspekty letecké dopravy

Medicína 28.5.2007

Ročně využívají letecké dopravy miliony osob. S tím souvisí otázky bezpečnosti letecké dopravy u osob trpících akutním nebo chronickým onemocněním. Absolutní zákaz se však týká pouze minima osob.

Letadlo, cestování, dovolená,
Letadlo, cestování, dovolená,

Problémy pacientům přináší:

1.změny barometrického tlaku

– v moderních tryskových letadlech odpovídá tlak v kabině výšce 1500–2500 m. V takové výšce má tlak v tělních dutinách tendenci k rozpětí o 25 % a může působit potíže. Nejčastějším problémem je dráždění středního ucha až zánět středního ucha a zánět nosních dutin. Při přistávání může být pocit ucpaného nosu. Obtíže lze ovlivnit antihistaminiky (léky používané při léčbě alergií) a žvýkáním. Cestování je zakázáno z důvodu rozpětí vzduchu u osob s pneumothoraxem (tj. přítomnost vzduchu v dutině hrudní) a u stavů po laparotomii (chirurgická operace břicha) do 10. dne. Nemocní s kolostomií mohou očekávat časté a hojné vyprazdňování.

#IMG#

2. snížení obsahu kyslíku

– ve výšce 2500 m je parciální tlak kyslíku 70 mm Hg. Tato změna je u zdravých dobře tolerována. Obtíže mohou nastat u těžkých plicních chorob (astma, rozedma, cystická fibróza), u srdečního selhání, těžké klidové anginy pectoris, vrozených srdečních vad a těžké chudokrevnosti. Tyto osoby by během letu měly dostávat kyslík a na jejich přítomnost na palubě je třeba upozornit leteckou společnost. Pacienti po akutním infarktu myokardu by neměli cestovat dříve než za 10 dnů po odeznění akutní fáze.

3. turbulence

– může vyvolat závratě, zvracení, pocení, říhání.

4. rychlá změna časových pásem

– přináší řadu psychických a biologických stresů. Změny ve spánku a nemožnost pohybu jsou dalšími nepříjemnými okolnostmi cestování letadlem.

5. psychologický stres

– klaustrofobie (tj. strach z uzavřených místností), úzkost.

Jaké další komplikace při cestování letadlem mohou nastat?

  • záněty žil – mohou vznikat u rizikových osob a u těhotných žen. Preventivně se doporučuje každou hodinu se projít po kabině a cvičit nohama na sedadle.
  • dehydratace – nedostatečné zavodnění může být způsobeno malou vlhkostí v kabině, příjmem alkoholu a nedostatečným pitím nealkoholických nápojů.
  • kardiostimulátory a metalické protézy – moderní přístroje jsou chráněny proti interferenci s bezpečnostními zařízeními při kontrole vstupu. Starší přístroje však mohou spustit alarm, a proto by měl pacient mít vždy lékařské potvrzení s sebou. Před letem by mělo být zkontrolováno napětí baterií.
  • kontaktní čočky – při malé vlhkosti v kabině může dojít k podráždění.
  • těhotné ženy – nekomplikované těhotenství do 8. měsíce těhotenství není důvodem necestovat. V 9. měsíci by těhotná žena měla mít lékařské potvrzení a souhlas. Přepravované děti by měly být starší 7 dnů.
  • nemocní dodržující dietu – měli by na tuto skutečnost upozornit letový personál – diabetická, neslaná a jiné diety jsou na palubě letadla dosažitelné. Cestování letadlem je ale na druhou stranu velmi rychlý způsob, jak cestovat i na delší vzdálenost, a proto tento druh cestování je pro řadu lidí mnohem snesitelnější než cestování autem či autobusem. Pro pacienty s různými druhy onemocnění je však zásadní vědět o možných nepříznivých vlivech tohoto druhu cestování a je třeba se na ně připravit.

Doporučujeme

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS##MICRODATA#