Každou volnou chvilku si protáhnout nohy
Dokážeme optimální péčí, správnou výživou a dalšími preventivními kroky zcela předejít vzniku křečových žil?
Žilní onemocnění je jedna z nejčastějších nemocí, je jí postižena zhruba každá třetí dospělá osoba. Existují rizikové faktory, které mohou zvýšit pravděpodobnost žilního onemocnění. Patří mezi ně některé vrozené dispozice, například oslabení žilní stěny, dále vyšší věk, častá dlouhá období, kdy člověk stojí a sedí, a sedavý životní styl obecně. Také strava chudá na vlákninu, obezita, těhotenství, hormonální faktory a vysoký krevní tlak i některé další nemoci, případně předchozí operace, které mohou přispět k rozvoji žilní insuficience dolních končetin.
Pokud jde o tu prevenci, určitě je důležité pravidelně cvičit, chodit na procházky, běhat, jezdit na kole, plavat anebo se třeba věnovat tanci či gymnastice. Je určitě zapotřebí vyvarovat se nadváhy a dlouhého sezení a stání. Pokud se tomu nelze vyhnout, pak je důležité si každou volnou chvilku protáhnout nohy, rozcvičit prsty a alespoň trochu se pohybovat.
Máte zkušenost, že když budeme vše popsané dodržovat, že se nám podaří zcela vyhnout problémům?
Zcela univerzální recept to není, ale značně tím můžeme snížit pravděpodobnost rozvoje chronické žilní nedostatečnosti.
Existují dvě zásadní opatření – komprese a léky
Pokud jde o první projevy onemocnění, v jakém okamžiku bychom měli zpozornět?
Mohou se objevit pavoučkovitě rozšířené žíly (tzv. metličky), což jsou takové malé červeno-modravé žilky, které probíhají v horní vrstvě kůže a šíří se jako vějíř především na vnitřní straně stehen nebo níže. Vyskytnout se mohou bez zjevného důvodu, často v těhotenství a pak odezní. Nejsou estetické, ale obvykle jsou (zdravotně) neškodné. Avšak může jít o první příznak žilního onemocnění.
Také se mohou objevit další projevy, které obvykle značí již pokročilejší fázi nemoci. Nohy jsou těžké, unavené a napnuté, především večer a v teplém období. Dolní končetiny celkově natékají a příznaky jsou horší s delším sezením nebo stáním. V noci se často vyskytnou lýtkové křeče, brnění a taky pocit neklidu. Na nohou se mohou objevit červené nebo hnědé pigmentové skvrny.
Jak máme problémy v této fázi onemocnění řešit?
Toto onemocnění má progresivní charakter, a proto je zde riziko, že bude dále postupovat a může vést k poruše výživy, hnědému zabarvení a zesílení pokožky dolních končetin. V nejhorším případě pak vznikají bércové vředy na končetinách.
Narušený průtok krve také může vést k rozvoji zánětu povrchových žil. Noha je pak velmi teplá, zarudlá a citlivá v oblasti postižené žíly. Křečová žíla může prasknout, což vede k silnému krvácení.
Existují dvě zásadní opatření v tomto stadiu chronické žilní insuficience. Na prvním místě je to komprese, a to buď kompresními obvazy, nebo punčochami. Kompresní obvaz se používá k léčbě otevřených vředů a zanícených žil a také k odstranění otoků nohou. Kompresní punčochy se užívají především k dlouhodobé léčbě žilních onemocnění. Fungují tak, že vyvíjí tlak na tkáň zvenčí, což posílí funkci žilních chlopní a zabraňuje městnání krve v dolních končetinách. Jejich efekt závisí na síle tlaku.
Doporučujete používat punčochy a obvazy i v teplejší části roku?
Kompresní léčba má příznivý efekt u chronické žilní insuficience, ale v některých situacích není vhodná. Nejde jen o teplé počasí, ale také ji nelze použít při onemocnění tepen dolních končetin, při srdečním selhávání, při ekzémech a při otevřených bércových vředech.
Pak je druhý pilíř léčby, léčivé přípravky, které jsou zpravidla přírodního původu. V České republice jde hlavně o diosmin, ale užívá se také extrakt ze semen kaštanu koňského. Jsou to tzv. venoprotektiva, tedy látky, které posilují vnitřní výstelku žil a zabraňují úniku tekutiny do okolní tkáně. Tím se snižuje jejich hromadění v tkáni, což právě způsobuje pocit napětí a tíhy. Díky léčbě se zlepší zásobení tkáně krví a živinami a také žilní drenáž, tedy odtok krve.
Je vhodné tyto léky užívat dlouhodobě?
Ano. Tyto léky jsou zcela bezpečné, jsou přírodního původu a nemohou ublížit. Jejich dlouhodobým užíváním se zvyšuje jejich efekt.
Do jaké míry je vhodné zvolit samoléčbu, a kdy je naopak potřeba navštívit lékaře?
V případě mírných příznaků je zde velký prostor pro samoléčbu. Například pokud jsou zde známé rodinné dispozice, jsme na začátku onemocnění a jsme si jistí tím, že jde o žilní nedostatečnost. Na trhu jsou k dispozici i volně prodejné preparáty, je možné si je nasadit bez konzultace s lékařem, případně léčbu probrat s lékárníkem. Zvlášť jestli se zde objevují typické příznaky, například křeče, brnění, napětí v dolních končetinách i okolnost, že se tyto projevy zhoršují vsedě nebo ve stoje.
Lékaře bychom měli navštívit tehdy, pokud se stav zhoršuje. Lékař může nabídnout přesnou ultrazvukovou diagnostiku a stanovení dalšího postupu. Také může doporučit invazivní léčbu.
U poloviny pacientů se vyskytnou i hemoroidy
Pokud už je vhodný operační zákrok, jaký konkrétně vybrat?
Je možné provést celou řadu zákroků. Často se používá sklerotizace, kdy žíly zůstávají v těle a jsou uzavřeny nebo se přemění na takovou šňůru pojivové tkáně.
Používá se i laserová terapie, kdy je žíla zničena vloženým laserovým vláknem. Dále radiofrekvenční terapie, žíly se uzavřou katétrem pomocí řízeného zahřívání. Také se aplikuje pěna, která se vstřikuje jemnými jehlami, což způsobuje slepení žíly. Všechny tyto zákroky se většinou provádí ambulantně a pacient by měl poté několik týdnů nosit kompresní punčochy.
Pak je možné zvolit operaci, tzv. crossektomii, která se zpravidla provádí při hospitalizaci. Do žíly se vloží speciální sonda, na kterou se žíla navine, nařízne nahoře a dole a pak mechanicky odstraní. Je to obvykle prováděno v celkové anestezii. Zde je následně nutné, obvykle po dobu šesti týdnů, nosit elastické obvazy nebo kompresní punčochy, aby se zabránilo otokům a trombóze. Tento výkon je na rozdíl od ostatních hrazen z veřejného zdravotního pojištění, ale je spojen s hospitalizací a poměrně dlouhou pracovní neschopností.
Je mezi těmito metodami nějaký výraznější rozdíl, pokud jde o účinnost nebo šetrnost?
Nedá se říct, že nějaká léčba se výrazně liší. Záleží asi na každém. Pro někoho má větší cenu, že může hned chodit bez omezení do práce, někdo zase spíše preferuje ten ekonomický aspekt.
Do jaké míry se vyskytují křečové žíly v kombinaci s jinými projevy žilní nedostatečnosti – hemoroidy?
Hemoroidy se vyskytují asi u 50 % lidí s chronickým žilním onemocněním. Do jaké míry jde o souvislost a do jaké o společný výskyt, je v současnosti studováno v různých studiích. Tuto otázku nelze úplně jednoduše zodpovědět, protože ani hemoroidy, ani chronické žilní onemocnění dolních končetin nemají jedinou příčinou souvislost.
Některé rizikové faktory jsou ale společné, například těhotenství může zhoršit obojí. Rozhodně jde ovšem o epidemický údaj a je na nás lékařích, abychom u pacientů s chronickou žilní nedostatečností pátrali po přítomnosti hemoroidů a aktivně se na ni ptali. Jde totiž o problém, se kterým se obvykle sami nesvěřují. Také v případě, že má pacient hemoroidy, abychom si prohlédli i jeho dolní končetiny, zda zde nejsou přítomné varixy.
(lek)
