Játra

Publikováno: 19.4.2008 | Aktualizace: 8.10.2009

Říká se...

„Játra jsou chemickou továrnou organismu.“

V minulosti

Podle klasického čínského lékařského textu starého přes 2000 let, Kánonu medicíny, jsou játra „vojevůdce těla, sídlo zloby i duše, zdroj slz a nosních výměšků“. Významný římský lékař Galén se domníval, že potrava vstřebaná ze střev putuje jako střevní míza zvláštní cévou do jater, kde se měla pomocí přírodní duchovní látky, tzv. pneumatu, přeměňovat v krev. Že játra tvoří novou krev, se věřilo ještě o několik století později. V 15.století se studiem jater zabýval Leonadro da Vinci.

Alkohol škodí játrům i celému organismu

Jak to viděl Jessenius

Houbovitá, hladká, fialovočervená játra jsou největší žlázou těla. Jejich hmotnost je běžně cca 1,5 kg. V klidu játry proteče za minutu 1,5 až 2 litry krve. Zvnějšku je ochraňuje vazivové pouzdro. Játra se dělí na pravý a levý lalok. Na vnitřní straně do jater vstupují a vystupují cévy a žlučovod. Do jater přitéká tepenná krev jaterní tepnou, ta slouží hlavně k výživě jater. Navíc do jater přivádí krev portální žíla. Tou přitékají do jater látky vstřebané při trávení a určené ke zpracování v játrech. Z jater odtéká krev do dolní duté žíly. Dále z jater vede žlučovod, na který se ze strany napojuje vývod ze žlučníku, a společně pak ústí do dvanáctníku.

Pod lupou

Játra zblízka působí dojmem tmavě fialového, velmi hustého systému sloupců (trámečků) protkaných různě silnými krevními cévami a žlučovody, které mezi buňkami začínají jako pouhé štěrbiny a až později mají vlastní výstelku. Uspořádání je pravidelné - jeden pól jaterní buňky je přivrácen k vlásečnici, druhý pól ke žlučovodu. Hovoříme proto o krevním a žlučovém pólu jaterních buněk. Několik trámců pak tvoří lalůčky, nepravidelné mnohostěny veliké 1 - 2,5 mm.

Srovnávací anatomie

Játra savců se liší především svou velikostí. Ryby mají také játra, ta jsou však protáhlého tvaru a prochází skrz ně střevo. V játrech ryb se tvoří zásoby pro případné hladovění. U hmyzu byste játra hledali marně.

Anatomie

Za normálních okolností si játra nenahmatáme. Jsou překryta pravým žeberním obloukem, svou horní stranou jsou připevněna k bránici. Levý jaterní lalok přesahuje v břiše střední čáru a částečně překrývá žaludek. Pod játry je skrytý žlučník. Spodní okraj jater se vpravo dotýká pravého ohbí tlustého střeva a ohbí dvanáctníku. Níže pod játry a poněkud vlevo je uložena hlava slinivky břišní.

Funkce

Bez jater se neobejdeme, neboť mají spoustu nenahraditelných funkcí. Zpracovávají živiny vstřebané ze střeva, tvoří zásobní cukry, zpracovávají tuky a vytvářejí žluč. V játrech se odbourávají toxické látky, metabolizují se zde léky. Játra rozkládají nepotřebné bílkoviny na jednotlivé aminokyseliny a tvoří nové bílkoviny, především albumin, který je nezbytnou složkou krve. Játra také vyrábějí látky důležité pro krevní srážlivost.

Když nefungují...

Nejčastěji játra poškozuje zánět, hepatitida. Odumírají jaterní buňky a postižená místa se hojí jizvou. Zjizvená jaterní tkáň má narušenou strukturu, přeruší se tok žluči a krve v kapilárách a postižený okrsek jaterní tkáně nepracuje. Zánět bývá způsoben infekcemi („žloutenka“) a velmi často také alkoholem. Podobný účinek mají na játra různé jedy (Muchomůrka zelená). V játrech často bývají metastázy různých nádorů.

Jak to poznám?

Játra vydrží hodně a k životu nám stačí, aby fungoval pouhý zlomek jejich tkáně. Když přestanou fungovat úplně, dojde k jaternímu selhání, které se odrazí ve všech tělesných systémech. Selhání může být jak náhlé, tak postupné. Náhlé selhání provází hlavně únava, změny v psychice, bolesti hlavy, nechutenství, zežloutnutí kůže a bělma. Dochází k poruše vědomí a kómatu. Chronické selhání (časté u alkoholiků) probíhá déle a je navíc provázeno otoky nohou i břicha, zvýšenou krvácivostí, hubnutím a celkovou sešlostí.