Roztroušená skleróza útočí i na myšlení a psychiku

K příznakům roztroušené sklerózy patří vedle problémů se zrakem, citlivostí, rovnováhou či hybností také kognitivní postižení a psychické obtíže (zejména deprese a úzkost). Kognitivní funkce jsou nejvyšší mozkové funkce, které nám umožňují komunikovat s okolním světem, reagovat na různé podněty a přizpůsobovat se vnějším podmínkám. Mezi kognitivní funkce se řadí:

• paměť,
• pozornost,
• řeč,
• učení,
• zrakově-prostorové funkce,
• schopnost řešit problémy či plánovat.

Depresi nepodceňujte a svěřte se lékaři

Jakmile se člověk dozví diagnózu roztroušené sklerózy, trvá až několik měsíců, než ji přijme a naučí se s ní žít on i jeho blízcí. „Nemocného provází strach z odmítnutí, pocit, že se pro rodinu stává nechtěným břemenem, a myšlenky, že život nemá smysl. Často se uzavírá před světem,“ k tomu řekla Mgr. Jana Tomanová, psycholožka specializující se na léčbu pacientů s roztroušenou sklerózou.

Dozvědět se o diagnóze roztroušené sklerózy je obrovský zásah do života. Je to jednoznačně stresová situace, která nahrává úzkosti i vzniku deprese. Psychické postižení u roztroušené sklerózy je však primárně způsobené vlastním onemocněním, patří mezi jeho projevy.

Deprese postihuje až polovinu lidí s roztroušenou sklerózou. Jejím doprovodným příznakem bývá také úzkost, zanedbávaná sestra deprese. Vyskytuje se asi u 36 % nemocných. Deprese i úzkost významnou měrou snižují jejich kvalitu života a zhoršují akceschopnost. Je důležité se s těžkými pocity svěřit lékaři. Nestydět se. Řada lidí má pocit, že by se měli umět vyrovnat se svými problémy a nemocí na vlastní pěst. Nezapomínejte, že v tom nejste sami! Tyto pocity k onemocnění patří a je třeba je řešit, ať už psychoterapií, nebo jinak. Sebevražednost je u lidí s roztroušenou sklerózou až sedmkrát vyšší než u členů běžné populace.

Poruchy kognice nezanedbávejte!

Poruchy kognice jsou velmi časté, ale zpočátku obvykle nenápadné, proto dlouho unikají pozornosti. Nejčastěji dochází k postižení rychlosti zpracování informací, paměti či pozornosti. Pro odhalení těchto poruch je třeba podstoupit neuropsychologické vyšetření, které se skládá z baterie různých testů, pomocí níž lze odhalit i drobné odchylky. Detailní vyšetření trvá přibližně 90 minut, rychlou orientaci však může poskytnout i jeho zkrácená verze, která vám zabere přibližně čtvrt hodiny.

Možnosti léčby kognitivních poruch pomocí léků jsou jen omezené. Základní metodou léčby je jednoznačně kognitivní trénink, který funguje jednat jako prevence, jednak pomáhá se zlepšením kvality života u lidí, kteří již kognitivní poruchou trpí. Trénovat kognici můžete různě – například pomocí sudoku či studia cizího jazyka. Pro kognitivní rehabilitaci a trénink také existují speciální počítačové programy.

Nově vzniklým zhoršením kognitivních funkcí se může projevit i ataka roztroušené sklerózy. Tu je potřeba ihned zaléčit stejně, jako kdyby se jednalo například o poruchu vidění. Roztroušená skleróza i její léčba vedou často k rozvoji psychických a kognitivních poruch. Jejich léčba je součástí komplexní léčby onemocnění. Nejedná se o nic vzácného. Řekněte o svých problémech svému lékaři stejně, jako byste mu řekli o problémech s citlivostí nebo hybností. Ušetříte si tak spoustu problémů.

(dos)

Zdroje:

http://www.mladisklerotici.cz/

http://aktivnizivot.cz/2018/11/29/psychika/

http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2007_1_47_54.pdf

https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2002/06/07.pdf

https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2017/06/08.pdf

KUBALA HAVRDOVÁ E. Roztroušená skleróza v praxi. Galén: Praha, 2015. ISBN 978-80-7492-189-6.