Které léky pomáhají v boji s osteoartrózou?

Léky proti bolesti a zánětu

První skupina léků používaná k léčbě osteoartrózy je bezpochyby nejširší. Řadí se do ní léky proti bolesti, které „pouze“ tlumí bolestivost kloubů různé intenzity. Dále do ní patří léky potlačující bolestivost a současně zánět, jež v kloubu postiženém osteoartrózou probíhá. Tyto léky jsou nejčastěji předepisované pro krátkodobou léčbu, protože jejich nástup účinku je velmi rychlý, ale jejich dlouhodobé užívání je spojeno s řadou nežádoucích účinků, mezi které patří riziko žaludečních vředů či poškození ledvin. Léky z této skupiny jsou nejužitečnější při zhoršení bolestí v kloubu postiženém osteoartrózou jakéhokoliv stupně nebo v případě silných bolestí u pokročilých případů, které nelze tlumit jiným způsobem.

Symptomatické pomalu působící léky

Odborně znějící název této skupiny léků neříká nic jiného než to, že tyto léky zmírňují příznaky onemocnění, jejich účinek se však dostavuje až po několika týdnech. Výhodou je, že poté vydrží po dobu několika dalších týdnů až měsíců. Navíc mají pouze minimální množství nežádoucích účinků. Účinkují ale pouze u mírných až středně těžkých forem osteoartrózy, u pokročilých případů je jejich účinek minimální. Léky z této skupiny jsou vhodné jako udržovací léčba pro dlouhodobé užívání u mírných až středně těžkých forem osteoartrózy. Pro akutní bolesti jsou však nevhodné kvůli delšímu nástupu účinku.

Místně působící přípravky

Přípravky působící místně jsou dostupné ve formě různých mastí či krémů. Jejich výhodou je minimální množství nežádoucích účinků, značnou nevýhodou je skutečnost, že pronikají do velmi omezené vzdálenosti pod kůži. Značné omezení při jejich užití tak představuje nadváha a obezita a hluboké anatomické uložení některých kloubů, například kyčle. Léky z této skupiny jsou vhodné jako doplňková léčba bolestí kloubů, které nejsou uloženy příliš hluboko, aby se účinná látka přes kůži dostala až na cílové místo.

Doplňky stravy

Jedná se většinou o látky přírodního původu, jejichž mechanismus účinku v léčbě osteoartrózy není zcela objasněn. Jejich výhodou je minimální množství nežádoucích účinků, nevýhodou často vyšší cena a u některých také sporný účinek. Mohou být doporučeny jako doplňková léčba u mírných až středně pokročilých forem osteoartrózy.

Nitrokloubně aplikované léky

Nitrokloubně aplikované léky představují důležitou součást léčby. Rozdělují se na dvě hlavní skupiny – na kortikoidy a takzvanou viskosuplementaci. Kortikoidy mohou být aplikovány při jakékoliv formě osteoartrózy, nejvhodnější jsou u kloubů podrážděných zánětem po vyloučení infekční příčiny. Jejich účinek nastupuje během několika dnů a trvá po dobu týdnů až měsíců. Viskosuplementace představuje aplikaci kyseliny hyaluronové do kloubu, kterou lze použít pro mírné až středně těžké formy osteoartrózy. Její účinek je možné pozorovat většinou během několika týdnů a vydrží týdny až měsíce. Nitrokloubně podávané léky zastávají důležitou úlohu v léčbě osteoartrózy. Kortikoidy se používají především pro zklidnění rozbouřeného zánětu při osteoartróze, kyselina hyaluronová se aplikuje jako udržovací léčba zmírňující příznaky onemocnění u mírných až středně pokročilých forem osteoartrózy.

Jak je patrné z výše načrtnutého přehledu současných farmakologických možností léčby osteoartrózy, velkou část léčiv používaných k úlevě od bolesti doprovázející osteoartrózu je třeba užívat dlouhodobě, u jejích pokročilých forem na ni navíc zabírají jen přípravky, které tělo zatěžují řadou nežádoucích účinků. Ve vývoji nových léčiv tedy existuje prostor pro metodu, která by tyto nevýhody odbourala.

(holi)

Zdroje:

https://www.medicalnewstoday.com/articles/27871#treatment

https://www.bcmj.org/articles/pharmacological-treatment-osteoarthritis-hip-and-knee