Srdeční selhání zabíjí častěji než rakovina

Alarmující statistiky

V České republice trpí srdečním selháním více než 230 tisíc pacientů a odhaduje se, že u stejného počtu lidí nebylo dosud odhaleno. Do roku 2030 se předpokládá nárůst nemocných s touto diagnózou o 25 %. Podle odborníků se onemocnění rozvine u každého pátého člověka staršího 40 let a polovina takto nemocných zemře do pěti let od stanovení diagnózy. Obecně jde tedy říci, že prognóza srdečního selhání je horší než u některých běžných typů rakoviny. I přes alarmující statistiky se o tomto závažném onemocnění mezi lidmi ale stále moc neví.

Zadýchávat se při běžných činnostech není normální

Pro další osud pacienta je zásadní včasné rozpoznání příznaků srdečního selhání. Potíže s ním spojené jsou často nespecifické, a proto je jen málokdo spojuje se srdcem. Nemocní nejčastěji pociťují únavu a slabost, protože svaly a tkáně dostávají menší množství okysličené krve. Udávají také pocit dušnosti, který je způsoben hromaděním tekutiny v plicích. Tekutina se může hromadit i kolem kotníků či v oblasti břicha a kvůli zadržování vody mohou pacienti také zaznamenat náhlý vzestup tělesné hmotnosti. Dalšími znaky srdečního selhání mohou být bušení srdce, námahový kašel, ztráta chuti k jídlu či častější močení.

Zdravé srdce zvládne během fyzické námahy zásobovat tělo okysličenou krví tak, že začne bít silněji nebo na jeden stah pošle do těla více krve. Srdce pacientů trpících srdečním selháním tuto schopnost ztrácí. Není dostatečně silné, aby poskytlo tělu potřebné množství okysličené krve. Chronické srdeční selhání se projeví dušností nejdříve při zvýšené námaze. Jak srdce slábne, začne pacient pociťovat obtíže i při běžných aktivitách nebo vleže. Typické jsou stavy noční dušnosti, které nutí pacienta k posazování se nebo vypodložení hlavy. Příznaky se nemusí projevit najednou a i u jediného z nich by měl dotyčný zpozornět.

Když srdce pumpuje stále méně…

Srdeční selhání má akutní a chronickou podobu. Při akutním selhání dochází k náhlé poruše či zhoršení srdečních funkcí a takový stav vyžaduje bezodkladnou léčbu. Chronická forma srdečního selhání je zrádnější, protože její příznaky jsou nenápadné a objevují se postupně s tím, jak jsou spouštěny takzvané kompenzační mechanismy, kterými se tělo snaží navýšit srdeční výdej. V rámci těchto mechanismů dochází ke zvětšení srdce rozšířením jednotlivých srdečních oddílů, zbytnění srdeční svaloviny a zvýšení srdeční frekvence. Jedná se však pouze o dočasná opatření, zatímco se stav neléčeného srdce postupně zhoršuje. Pacient se takto může dostat k lékaři až ve chvíli, kdy jeho srdce pracuje např. pouze na 20 %.

Srdeční selhání může mít mnoho příčin. Může se jednat o onemocnění věnčitých tepen zásobujících srdeční sval, srdečních chlopní nebo přímo srdečního svalu. Velký podíl na rozvoji srdečního selhání mají i dlouhodobě vysoký krevní tlak či cukrovka.

Jak můžete vy sami udělat něco pro prevenci srdečního selhání? Snažte se o zdravý životní styl, konzumujte čerstvé ovoce a zeleninu, vyhněte se cigaretám a alkoholu, méně solte a více se pohybujte. A v neposlední řadě – pokud u sebe zaznamenáte některé z možných příznaků srdečního selhání, nepodceňujte je a vyhledejte lékaře.

(mraf)

Zdroje:

https://www.tribune.cz/clanek/44290-nepodcenujme-prevenci-a-adherenci-u-srdecniho-selhani

https://www.sciencedaily.com/releases/2017/05/170504083531.htm

https://www.ikem.cz/cs/srdecni-selhani/a-414/