Věnujte svým mateřským znaménkům péči. Vyplatí se to

Znaménka v podobě pigmentových nebo červených útvarů či plošek na kůži zřídkakdy vyžadují léčbu. Patřičnou pozornost bychom jim ale věnovat měli.

Odstranění znaménka je většinou prevencí zhoubného bujení

Znaménka nezdědíte

Na kůži lze pozorovat znaménka rudě zbarvená, která jsou nahromaděním krevních cévek. Jsou přítomna buď od narození, nebo se vytvoří krátce po něm. Naproti tomu pigmentová znaménka jsou způsobena nadprodukcí melanocytů, jež vytváří ono hnědé zbarvení kůže. Oba dva typy nejsou dědičné a většinou neznamenají žádné vážné onemocnění. Neplatí to však o všech. Pokud máte na kůži znaménko, které se vám „nelíbí“, poraďte se se svým kožním lékařem.

Není vzácností, že některé typy znamének vyblednou, zmenší se, nebo dokonce zmizí. Můžete zkusit přírodní metody na jejich vyblednutí, jako například citronovou šťávu nebo olivový olej. V žádném případě se ale nedoporučuje se znaménky na kůži manipulovat agresivní cestou. To znamená žádné rýpání, vyřezávání a podobně. Ta, která jsou uložena na místech, kde jsou soustavně drážděna třeba prádlem, je lepší nechat odborně odstranit.

Vyříznutí znaménka neznamená rakovinu, ale prevenci

Určitě jste již slyšeli názor, že je lepší se znaménkem nic nedělat. Tedy ho ani neodstraňovat, protože to může způsobit zhoubné bujení. Skutečnost je ale taková, že odstranění je většinou prevencí a následné vyšetření jeho buněk nám nejjistěji ukáže, co znaménko bylo vlastně „zač“. Pokud se totiž jakýkoliv névus, znaménko nebo piha na těle začnou měnit, může to být varovné znamení. Dávat pozor bychom si měli na zvětšení, změnu charakteru okrajů, barvy, svědění nebo krvácení. Pokud k takovým změnám dojde, dermatolog většinou doporučí odstranění. A to buď chirurgicky, nebo laserem.

(skl)