Ztukovatění jater není jen nemocí alkoholiků. Kdo je jím ohrožen?

Nejrozšířenější jaterní onemocnění planety se skrývá pod zkratkou NAFLD

Nealkoholické ztukovatění jater, mezi odbornou veřejností známé pod zkratkou NAFLD (z angl. nonalcoholic fatty liver disease), se stává celosvětově nejrozšířenějším chronickým jaterním onemocněním, a to bez ohledu na pohlaví a věk. Odhaduje se, že v západních zemích postihuje 20–30 % populace. A nevyhýbá se ani dětem. Co k této situaci vede? Západní životní styl. 

Co způsobuje tuk v jaterní tkáni

Ukládání tukových látek do jaterních buněk, ztukovatění jater (odborně steatóza jater), je sice relativně častým nálezem, na druhou stranu ho nelze považovat za zcela neškodnou záležitost. Přestože NAFLD většinou nezpůsobuje žádné závažnější obtíže, je třeba si uvědomit, že nadměrně ztukovatěná jaterní buňka nepracuje stejně jako buňka, do níž se nežádoucí tukové látky neukládají. Postupem času tedy může, obdobně jako při poškození jater alkoholem, dojít k narušení funkce jater a v některých případech i k rozvoji závažného poškození jater – tzv. cirhóze.

Zatímco prosté ztukovatění lze zvrátit, cirhóza již představuje nevratný proces přestavby jaterní tkáně v tkáň vazivovou.

Komu hrozí nealkoholické ztukovatění jater? 

Mezi hlavní rizikové faktory rozvoje NAFLD patří:

• mužské pohlaví, nemoc se však rozhodně nevyhýbá ani ženám,
• věk, diagnóza je nejčastěji stanovena ve 4.–6. dekádě života, 
• obezita, pro rozvoj nealkoholického ztukovatění jater se jedná o velmi významný rizikový faktor, dostupná data totiž naznačují, že se NAFLD objevuje u 80–90 % dospělé obézní populace, u obézních dětí se pak NAFLD rozvine ve 40–70 % případů,
• cukrovka 2. typu rovněž patří mezi významné rizikové faktory rozvoje NAFLD, ke ztukovatění jater dojde u 30–50 % cukrovkářů 2. typu, bývá spojena s větším rizikem rozvoje zánětu ve ztukovatěné jaterní tkáni, větší tendencí k přestavbě jaterních buněk ve vazivovou tkáň a rovněž s vyšším rizikem vzniku nádorového onemocnění v játrech (hepatocelulárním karcinomem), kromě toho, že zvyšuje pravděpodobnost rozvoje NAFLD, byla pozorována souvislost i v opačném směru – NAFLD zjištěná na ultrazvuku je spojena s dvojnásobným až pětinásobným nárůstem rizika vzniku cukrovky 2. typu, přičemž pokud dojde k úpravě ztukovatění jater, podstatně se snižuje i riziko vzniku cukrovky 2. typu,
• vysoký krevní tlak,
• zvýšené hladiny krevních tuků (tzv. hyperlipidémie), u níž je vznik NAFLD pozorován rovněž až u 90 % případů, správná a dostatečná léčba vysokých hodnot krevních tuků je proto v tomto směru zcela zásadní,
• metabolický syndrom, který je definován kombinací příznaků, mezi které patří obezita, vysoký krevní tlak, zvýšené hladiny krevních tuků a porucha metabolismu krevního cukru, tíže NAFLD je přitom přímo úměrná tíži metabolického syndromu. 

Vznik NAFLD může být také ovlivněn užíváním některých léků (např. syntetických estrogenů nebo kortikosteroidů). Rovněž některé chirurgické výkony, zejména na tenkém střevě, žaludku či v oblasti žlučníku a slinivky břišní mohou se vznikem NAFLD souviset.

Nelze vyloučit, že NAFLD může přispět k rozvoji nemocí srdce a cév, nebo dokonce k rakovině

Vědecké výzkumy se navíc v současné době zaměřují na to, zda NAFLD nepředstavuje nezávislý rizikový faktor pro některá mimojaterní onemocnění. Hlavní příčinou úmrtí osob s NAFLD jsou totiž nemoci srdce a cév a nádorová onemocnění. Pojítkem mezi NAFLD a postižením jiných orgánů může být skutečnost, že NAFLD vyvolává v těle prozánětlivý stav, zvyšuje oxidační stres a uvolňuje některé toxické látky z tukových složek (lipotoxiny) do krve. 

Přestože je riziko vzniku NAFLD ovlivněno i dědičnými faktory, je zřejmé, že hlavní roli v rozvoji a postupu tohoto onemocnění hraje životní styl, s nímž souvisí i řada civilizačních onemocnění, která zvyšují riziko vzniku NAFLD. Dostatek pohybu, zdravé stravování, udržování optimální tělesné hmotnosti a dostatečná léčba všech přidružených onemocnění jsou základem prevence NAFLD.

(tich)

Zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3342568/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20460905/

https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2017/02/06.pdf

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7063528/