Ztukovatěním jater trpí každý čtvrtý Evropan. Bojujte s ním pomocí tří jednoduchých kroků

Nealkoholická jaterní steatóza neboli ztukovatění jater trápí Evropu čím dál více, jak ukazuje studie z 15 evropských zemí, která byla v září minulého roku prezentována na mezinárodním kongresu odborníků na nemoci jater. Aktuální údaj míry postižení evropské populace je 25% – tedy každý čtvrtý Evropan má ztučnělá játra a řada z nich o tom ani neví.

Tuk v játrech škodí

Ztukovatění jater je stav, kdy se v játrech nakumuluje příliš mnoho tuku. Tuk pak brání správné funkci jater a může dojít k rozvoji zánětu, případně k tomu, že játra začnou po malých úsecích odumírat a nahrazovat svoji tkáň vazivem. Dochází k tzv. cirhóze a játra postupně selhávají, navíc jsou v tomto stavu velmi náchylná k rozvoji rakoviny jater. U koho nemoc dostane tento dramatický spád, bohužel nelze předem odhadnout.

Citovaný výzkum byl vlastně společnou analýzou dat mnoha předchozích studií: některé popisovaly diagnostiku ultrazvukem, v nich bylo ztukovatění jater diagnostikováno 42 580 pacientům, zatímco u 84 235 pacientů z druhého typu studií se na ni přišlo pomocí jaterních testů (z krve). 12 studií se věnovalo pozdnější fázi, kdy se v játrech už vyskytuje zánět a drobné okrsky odumírající tkáně (nekrózy). Týkaly se 4 696 pacientů. Poslední část studií se věnovala stadiu pokročilého zvazivovatění (fibrózy), při kterém už játra začínají ztrácet funkci. Ta zahrnovala 7 270 účastníků. Je to tedy opravdu veliká (a tím pádem i důvěryhodná) studie.

Pacientské skupiny zkoumané těmito studiemi byly velmi pestré a ukázaly například i na poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými národy. Švédů se studie zúčastnilo 1 015, měli výskyt ztukovatění 10,4 %, průměrný věk 57 let a jen 7 % z nich trpělo zároveň cukrovkou, zatímco Italové, kterých se zúčastnil obdobný počet v obdobném věku (890 osob, 53 let věku), měli ztukovatění ve 48 % případů a cukrovku v 19 %. Z hlediska ztukovatění je tedy zřejmě lepší žít jako Švéd než jako Ital.

Dvakrát na čtvrtiny

Po zprůměrování všech těchto dat došli vědci k výskytu ztukovatění ve 27 % případů, což je něco málo přes čtvrtinu. Kdybyste tedy dospělé Evropany rozpočítali na čtyři skupiny, jedna z nich má ztukovatění jisté a případy se najdou i v ostatních skupinách. U jakého podílu pacientů se ale nemoc vydala na stezku zkázy a v játrech se utvořil zánět? Na tuto otázku studie přesně odpovědět nedokážou. Není totiž jasné, co vedlo lékaře k tomu, aby poslali své pacienty na biopsii. Jisté ovšem je, že jakmile se na biopsii dostali, pravděpodobnost nálezu obávaných změn byla 64 %.

Když se ale podíváme na údaje o pokročilé jaterní fibróze, vidíme, že do této fáze se dopracovalo 6 % osob – ne těch, kteří už ztukovatěním trpěli, ale obecné populace – to je samo o sobě šokující číslo. Můžeme tedy říci, že kdybychom jednu ze čtvrtinových skupin znovu rozpočítali na čtyři, jednu z těchto šestnáctinových skupinek zaberou lidé s nevratně poškozenými játry, kteří budou časem možná potřebovat transplantaci jater. Údaje tedy naznačují, že podíl osob, které se při ztukovatění dožijí těžkého poškození jater, je také cca 25 %. V tomto bodě je to ale zřejmě opravdu jen náznak, protože čísla nejsou dost velká.

Do které skupiny se zařadíte?

Rozpočítali jste se a vyšel na vás černý Petr? Máme pro vás dobrou zprávu, ztukovatění je řešitelné. Nemusíte se jen tak bezmocně třást strachy, že v dalším rozpočítání padnete mezi ty, kterým ztukovatění sebere játra. Můžete se léčit, a to klinicky ověřeným způsobem. Stačí k tomu tři jednoduché kroky.

• Zhubnutí – Většina pacientů trpících ztukovatěním je obézních, proto považujeme obezitu za významný rizikový faktor pro ztukovatění jater. A stejně tak víme, že ztráta pouhých 5–10 % hmotnosti může vést k významné úpravě stavu jater. Nedoporučuje se hubnout žádnými drastickými metodami, které by měly rychlý kosmetický efekt s malou trvanlivostí. Naopak se doporučuje odlehčit a zpestřit stravu a čtyřikrát týdně se věnovat nějaké středně náročné fyzické aktivitě. Zároveň s léčbou ztukovatění se sníží riziko mnoha jiných onemocnění, jako je cukrovka nebo srdečně-cévní choroby.
• Úprava stravy – Některé potraviny jsou z hlediska ztukovatění problematické. Jsou to hlavně sacharidy, tedy cukry a škroby, a nezáleží na tom, jestli jsou přírodní, rafinované, bio nebo jakékoliv jiné. Fruktóza (ovocný cukr) patří mezi nejproblematičtější. Ptáte se, jak nastavit stravu, abyste si neuškodili? Jak se dá udělat lehká strava bez ovoce a zeleniny? Vybírejte si. Každé ovoce není stejně sladké a zelenina není sladká skoro vůbec. Jahody, melouny nebo jablka jsou rozhodně vhodnější než banány, datle nebo kaki, které obsahují tolik cukru, že bychom je mohli z hlediska skladby stravy počítat spíše mezi dezerty než mezi zdravé ovoce. A rozhodně se vyhýbejte slazeným nápojům, které často obsahují spoustu fruktózy i jiných cukrů a jejich škodlivý vliv je nejmarkantnější. Pijte vodu, čaje, kávu apod.
• Esenciální fosfolipidy – Přestože řada doplňků stravy přesvědčuje potenciální zákazníky, že dokáže úspěšně bojovat s jaterním ztukovatěním, u naprosté většiny z nich není efekt dostatečně velký nebo prokázaný, aby mohly být registrovány jako léčiva. To ale není případ esenciálních fosfolipidů. Tyto tělu vlastní látky, ze kterých se skládají živočišné membrány, umějí nejen vyléčit ztukovatění, ale významně zlepšit stav pacientů ve všech stadiích nemoci. Nemusejí se jich obávat ani vegani – získávají se ze sóji. Až se budete chtít léčit, ptejte se tedy v lékárně po léčivu, nikoliv po doplňku stravy. Léčivo má totiž prokázanou účinnost v léčbě či prevenci, a je tak nejen zdravotně nezávadné jako doplněk stravy.

Každopádně se nebojte pustit do boje se ztukovatěním. Vymést tuk z jater je snazší, než se zdá.

Zdroje:

https://www.worldhepatitisalliance.org

Ahmed M. Non-alcoholic fatty liver disease in 2015. World J Hepatol 2015 Jun 18; 7 (11): 1450–9; doi: 10.4254/wjh.v7.i11.1450. PMID: 26085906; PMCID: PMC4462685.