Co přenáší klíšťata v zahraničí

Klíště je celosvětově se vyskytující parazit a hostitel mnoha mikroorganismů. Ke svému vývoji potřebuje krev, a tudíž je vhodným přenašečem mnoha onemocnění způsobených viry, bakteriemi nebo prvoky. Na celém světě existuje přibližně 650 druhů klíšťat. Šířka palety nemocí, které klíšťata přenášejí, závisí zejména na klimatu, přírodním prostředí či přítomnosti jiných mikroorganismů. Podívejme se na stručný přehled nemocí přenášených klíšťaty u nás i ve světě.
Klíště způsobuje celou řadu onemocnění

Klíšťová meningoencefalitida je zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému způsobené virem TBE. Vyskytuje se hojně i v České republice a existuje proti němu účinné očkování.

Lymeská borrelióza je vyvolána nejčastěji spirálovitou bakterií (spirochétou) Borrelia burgdorferi. Borrelióza je onemocnění, které postihuje imunitní systém tak, že vznikají chronické záněty různých orgánů, které vedou k jejich trvalému poškození. Vyskytuje se rovněž u nás.

Ehrlichióza je infekční onemocnění vyvolané bakterií rodu Ehrlichia, patřící do skupiny Rickettsií. Rovněž jde o mikroorganismus napadající buňky imunitního systému. Příznaky nejsou pro chorobu typické, a proto může být někdy obtížné nemoc diagnostikovat. Projevuje se totiž podobně jako celá škála jiných chorob horečkou, pocity slabosti, bolestmi hlavy. Onemocnění není u nás zatím příliš časté.

Tularemie, někdy též nazývaná zaječí nemocí, je infekční onemocnění způsobené bakterií Francisella tularensis. Za normálních podmínek se přenáší na lidi krví nebo tekutinami nakaženého zvířete nebo kousnutím mouchy, komára, moskyta či klíštěte. Onemocnění se projevuje v několika formách, přičemž nejzávažnější jsou plicní forma (těžký zápal plic), tyfoidní forma („otrava krve“ doprovázená horečkami) a střevní forma (průjem a zvracení). Existuje i povrchová forma, při které se objevují vředy a záněty kůže či spojivek. Onemocnění se v našich podmínkách nevyskytuje příliš hojně.

Q-horečka se projevuje jako akutní horečnaté onemocnění. Původcem nákazy je bakterie Coxiella burnettii. Nejrozšířenější je mezi ovcemi, skotem, kozami, psy, ptáky, hlodavci a klíšťaty. Na lidi se nemoc přenáší vdechnutím částic kontaminovaných nemocí nebo při přímém kontaktu s infikovanými zvířaty. Po inkubační době (10–20 dní) se nemoc projeví horečkami trvajícími 2–14 dní. Často dochází k pneumonii (zápalu plic). Bolesti hrudi a kašel se objeví u čtvrtiny pacientů. Pacienti se obvykle zotavují bez komplikací. V České republice byly zatím zaznamenány pouze 2 případy.

Krymsko-konžská hemoragická horečka (KKHH) je nebezpečné krvácivé onemocnění. způsobené viry rodu Nairovirus. Zdrojem viru KKHH jsou zajíci, ptáci, hovězí skot, ovce, kozy a nejvíce klíšťata. Virus se prokázal u klíšťat v Africe, Asii, na Středním východě a ve východní Evropě. Inkubační doba trvá 1–13 dnů. Nástup nemoci je náhlý, s vysokou horečkou, bolestmi svalů, závratěmi, světloplachostí, bolestmi břicha a zvracením. Později se mohou dostavit náhlé změny nálady a pacient je pak zmatený a agresivní. Po dvou až čtyřech dnech u pacienta nastoupí naopak spavost, deprese a malátnost. Obvykle se prokáže zánět jater (hepatitida). Úmrtnost je u KKHH podle odhadu až třicetiprocentní, smrt nastává obvykle ve druhém týdnu trvání choroby. Rekonvalescence je dlouhodobá. V našich podmínkách se nemoc nevyskytuje.

(kros)