Co trápí atopiky kromě atopie a proč?

Přecitlivělost se u alergiků projevuje nejen na těle, ale i na duši

Je dokázáno, že alergici se vyznačují specifickým psychickým profilem – jsou více náchylní k úzkosti, depresi a vypjatým emocím. Zároveň může jejich onemocnění vést k sociální izolaci a omezení nejen v oblasti volnočasových aktivit. To vše opět vede ke smutku a dalším negativním emocím.

Atopici častěji trpí úzkostnými a depresivními poruchami. Ne nadarmo se o nich mluví jako o hypersenzitivních, tedy jako o přecitlivělých. Zatímco biologická přecitlivělost se vyznačuje neadekvátní reakcí na jinak neškodné podněty (pyl, srst zvířat, roztoče apod.), tedy alergií, psychická přecitlivělost se projevuje výraznými emocemi a prožíváním, a to i v negativním slova smyslu. Pacienti tedy více prožívají smutek, rozhořčení, nervozitu atd. Vyvolaný stres dále zhoršuje alergické onemocnění a vzniká u nich bludný kruh.

Typicky si můžeme představit ženu s atopickým ekzémem, u níž starosti denního života vedou ke zhoršení ekzému, čímž se pacientka trápí, trpí pocity méněcennosti a to opět zhoršuje stav její kůže.

U pacientů s atopickým ekzémem se více objevují také pocity závislosti, ustrašenosti a potíže se spánkem. Nekvalitní spánek, způsobený v tomto případě samozřejmě i svěděním kůže, opět ústí ke snížení psychické odolnosti.

Bludný kruh duševního a tělesného zdraví atopiků

Chronický stres dokonce u atopiků vede k prokazatelným poruchám v kožní bariéře, zvyšuje se její propustnost a zhoršuje celistvost a soudržnost. Není divu, i v kůži jsou nervová zakončení a ta na stres reagují.

V pokožce se snižuje množství mastných kyselin s dlouhým řetězcem a dalších tukových látek. O to snadněji kůží pronikají alergeny a zhoršují se ekzematické projevy.

Podobně jsou naše průdušky protkané nervovými zakončeními. Není žádným tajemstvím, že astma se vlivem stresu pravidelně zhoršuje a pacienti mají zvýšenou potřebu úlevových léků. Strach o zdraví a pocity tísně při dušnosti vedou opět ke stresu, což bludný kruh uzavírá.

Je dokázáno, že nervový a imunitní systém jsou velmi silně propojeny, a to na mnoha úrovních. Někdy dokonce mluvíme o neuroimunitním systému. Stres dokáže „překlopit“ imunitní rovnováhu směrem k alergickým reakcím a naopak potlačit žádoucí imunitní reakce (proti bakteriím, virům atd.).

S limity v životě alergika se nesmiřte, řešte jejich příčinu

Vzhledem k nutnosti co nejvíce pacienta od alergenu izolovat nastávají někdy nepříjemné situace. Pyloví alergici nejsou vždy schopni pohybovat se během pylové sezony volně venku, což vede k jejich sociální izolaci (nemohou se stýkat venku s přáteli, jezdit s nimi na výlety atd.). Astmatici nezvládají za všech okolností dechově náročné sporty a to je může vyřadit z vrcholové sportovní kariéry. Alergici na srst zvířat nejsou vhodnými amatérskými nebo profesionálními chovateli či veterináři. Alergie na potraviny nedovoluje sníst libovolné jídlo v restauraci. Alergici na latex mohou být omezeni v práci ve zdravotnictví (z latexu jsou vyrobeny rukavice, močové cévky, infuzní sety atd.). To vše může vést k nepohodě, výjimečně až k úzkostným stavům nebo depresi. 

Naštěstí máme v dnešní době k dispozici široké léčebné možnosti alergických stavů. Jejich příčinu lze řešit novými metodami biologické léčby a alergenové imunoterapie, které mohou vést k dlouhodobé úlevě od alergických obtíží, tedy i ke zlepšení psychiky pacientů. Málo pacientů je o nich ovšem informováno.

Někdy je v rámci léčby alergických onemocnění nutná také konzultace psychologa nebo psychiatra. Ta může pomoci natolik, že se alergik dostane z bludného kruhu a jeho nemoc pod kontrolu.

(jane)

Zdroj: http://www.csaki.cz/dokumenty/coaci32006.pdf