Co vás čeká při léčbě srdeční arytmie pomocí tzv. radiofrekvenční ablace

Arytmie je zjednodušeně rychlé, pomalé nebo nepravidelné bušení srdce. Mnohdy o arytmii ani nevíme a projeví se až při námaze, třeba při sportu nebo chůzi do schodů.
Co obnáší arytmie srdce

I když vám arytmie nejdříve nemusí činit žádné potíže, starost o srdce není radno zanedbávat. V případě pomalého rytmu srdce je nejčastější léčbou voperování kardiostimulátoru, u rychlého rytmu metoda zvaná radiofrekvenční ablace (RFA). A to v případě, že pacientovi nepomáhají léky proti arytmii, tzv. antiarytmika. Co tato metoda vlastně obnáší a co znamená pro pacienta?

Podrobně vše vysvětlí lékař

Při plánovaném výkonu budete mít dost času probrat celou proceduru nejen s lékařem, který výkon požaduje. Důležitý je i rozhovor se samotným operatérem. Po dostatečném vysvětlení podstupovaného zákroku podepíšete informovaný souhlas.

Pokud ale po rozhovoru s lékařem usoudíte, že výkon z nějakého důvodu podstoupit nechcete, máte právo jej odmítnout. Je to vaše svobodné rozhodnutí, počítejte ale s tím, že v takovém případě si lékař od vás vyžádá písemné prohlášení, tzv. negativní revers.

Co je to RFA?

Celým názvem perkutánní radiofrekvenční ablace je intervenční výkon prováděný pod kontrolou CT (takový výkonnější rentgen). Jedná se o minimálně invazivní metodu a jejím účelem je tepelná destrukce srdeční tkáně, kde tyto rychlé a nepravidelné rytmy srdce vznikají.

Kdo bude výkon provádět?

Specialista, kterým je kardiolog nebo invazivní radiolog vyškolený v technice výkonu disponující potřebnými nástroji. Při výkonu pomáhají laboranti a sestra. RFA je účinná, ale také časově velmi náročná léčebná metoda. Vyžaduje proto mimořádnou trpělivost pacienta i lékaře. Časovou náročnost způsobuje složitý proces vyhledávání správného místa, kde je třeba tepelně působit a zabránit tak opakování arytmií.

Jak se připravit na výkon

Výkon se provádí za hospitalizace v nemocnici na krátkou dobu (přibližně dva dny). Za vaši přípravu před tímto vysoce specializovaným výkonem je odpovědný váš ošetřující lékař, který zajistí všechna potřebná vyšetření. Před výkonem má pacient většinou zavedenu žilní kanylu.

Co se vlastně při RFA odehrává

Před výkonem vám bude podána tzv. analgosedace – budete při vědomí, ale neucítíte bolest. Po dobu výkonu je rovněž vhodné se pokud možno nehýbat. Lékař pak provede místní znecitlivění místa vpichu, zavede do stehna tzv. katétr (velmi tenký drát s různou koncovkou) a aplikuje radiofrekvenční vlny (podobného původu jako vlny v mikrovlnné troubě). Výkon trvá většinou méně než hodinu, lékař vás bude průběžně informovat. Poté katétr odstraní a místo vpichu převáže.

RFA většinou vůbec nebolí

Protože se výkon provádí většinou v analgosedaci (celkové podání léků proti bolesti) a současně s místním umrtvením místa vpichu, je velmi dobře snesitelný.

Jaké jsou možné komplikace

Výskyt komplikací je při tomto výkonu velmi nízký. Pokud se vyskytnou, vyžádají si hospitalizaci a neplánované prodloužení pobytu v nemocnici. Nejčastější jsou:

• krvácení v místě vpichu a následná „modřina“ (hematom), která se postupně vstřebává a pacienta neohrožuje,
• bolest v místě vpichu, která se dobře tlumí léky proti bolesti,
• trombóza (tvorba sraženin) nebo embolie (uzávěr cévy sraženinou), preventivně se ale podává heparin, který brání tvorbě sraženin, a proto se vyskytují zcela výjimečně.

(ercp)

Zdroje:
Nemocnice Na Homolce
Fakultní nemocnice Brno