Vliv prodělaných infekcí na rozvoj atopické senzibilizace

Atopie je vrozená vloha reagovat na neškodné antigeny zevního prostředí přehnanou imunologickou reakcí spojenou s tvorbou IgE protilátek. K realizaci je zapotřebí nejen tato vloha, ale také vliv prostředí. Atopie sama o sobě ještě není chorobou, protože nemusí mít žádné klinické projevy. O alergickém onemocnění hovoříme teprve poté, co se objeví klinické příznaky nemocí, jako je ekzém, senná rýma či astma.

Vliv okolního prostředí...

Vzhledem k závažnému nárůstu atopie ve vyspělých zemích v posledních desetiletích se nedá předpokládat, že by takto rychle docházelo ke změnám genomu, a evidentně je tedy hlavní příčinou změna životního prostředí a životního stylu v rozvinutých zemích. Poslední výzkumy v některých západoevropských zemích (například ve Velké Británii) uvádějí až pětačtyřicetiprocentní výskyt atopie v dětské populaci. V rozvojových zemích je tento trend možné vysledovat pouze u městské populace, nikoliv na venkově. To opět zdůrazňuje vliv okolního prostředí a životního stylu.

Astma je jedním z klinických příznaků alergie
Astma je jedním z klinických příznaků alergie

Z epidemiologických studií prováděných během posledních let je patrné, že důležitou roli hraje mikrobiální osídlení v novorozeneckém období a během útlého dětství. Bylo prokázáno, že pokud dítě prodělá během útlého dětství určité infekce, sníží to pravděpodobnost manifestace atopie v pozdějším věku. K těmto infekcím patří infekce dýchacích cest a plic, spalničky, žloutenka typu A, infekce bakterií Helicobacter pylori či prodělaná toxoplasmóza. Také pobyt mezi vrstevníky a kontakt s dobytkem na farmách během prvních let života má ochranný vliv. Rovněž tak očkování živou oslabenou BCG vakcínou proti tuberkulóze v prvních dnech života zabraňuje pozdějšímu rozvoji atopie.

Zajímavý rozbor...

Naopak užívání antibiotik z jakéhokoliv důvodu zvyšuje během prvních dvou let života riziko pozdějšího rozvoje atopie. Jak si působení všech těchto zásahů vysvětlit? Nabízí se hypotéza o jednostranném vychýlení imunitní reaktivity při chybějící správné stimulaci během časného vývoje. Vlivem zvýšené hygieny a změnou stravovacích a jiných návyků je dítě od kojeneckého věku osídlováno jinými bakteriemi a prodělává také méně infekcí, než tomu bylo dříve. Toto je sice jedno z možných vysvětlení, ale zásadní problém nastane, pokud budeme chtít vysvětlit i současný nárůst cukrovky a Crohnovy nemoci, které mají imunitu vychýlenou přesně naopak než alergici. Vysvětlení musíme tedy hledat jinde. Je nepochybné, že souvisí s časným ovlivněním imunity bakteriemi a infekcemi, ale nikoliv jednostranným.

Imunitní systém a alergie...

Ukázalo se, že správné mikrobiální osídlení vede k rozvoji a zrání speciálního typu bílých krvinek, tzv. regulačních T-lymfocytů. Ty kontrolují imunitní odpověď na antigeny, které přicházejí do kontaktu se sliznicemi. Jejich úlohou je zajistit, aby imunitní systém toleroval antigeny potravy, a také neškodné střevní bakterie a další neškodné antigeny přicházející do kontaktu se sliznicemi respiračního traktu. Pokud je těchto regulačních lymfocytů nedostatek nebo nejsou dostatečně zralé a vyškolené, selhává tolerance neškodného a imunita se vychyluje na jednu nebo na druhou stranu, což vede k rozvoji autoimunitních onemocnění nebo alergií. Pro toto vysvětlení již existuje mnoho experimentálních i klinických důkazů. Jistě je bude časem možné využít i při navrhování preventivních nebo léčebných opatření, která se zatím teprve hledají.

Zdroj: Hopkin JM. Allergy 2002;57.

(van)

Líbí se vám článek?
+3 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěž o krém BELOBAZA®

Belobaza je krém pro každodenní péči, ochranu a regeneraci suché, citlivé a podrážděné pokožky.

 celý článek

x